Svatopluk Klimeš, malíř
Pražský výtvarník Svatopluk Klimeš (1944) se narodil ve znamení Ryb. „Teoreticky bych měl mít vodu rád, ale nemám,“ říká. Jeho charakteristickým výtvarným prostředkem je oheň – oheň jako tvořivá i ničivá prasíla, jako vitální energie, kosmologický prvek, živel očisty i destrukce, stopa a paměť zanikající události.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Patetické pojetí ohně, k němuž by jeho mytická symbolika mohla svádět, je však Svatopluku Klimešovi cizí. Oheň v jeho vypalovaných kresbách a obrazech je živel ovládaný a v autorových výtvarných dílech i performancích bývá i prostředkem ironie nebo grotesky. Vypalovanými kresbami se náš host začal zabývat už před studiem na pražské Akademii výtvarných umění (1967-1973). Po vysoké škole na tuto cestu navázal a dnes patří k několika málo předním českým výtvarníkům, kteří se médiem ohně zabývají.
Vedle vlastní tvorby se Svatopluk Klimeš v 70. a 80. letech zabýval také restaurováním, k němuž se tehdy z existenčních důvodů uchýlili i četní jiní domácí výtvarníci jako Václav Boštík, Olbram Zoubek a další. Podílel se například na transferech nástěnných maleb na Mostecku či na restaurování takzvané iluzivní architektury.
Od 90. let působí jako docent na Fakultě umění a designu v Ústí nad Labem. Svými pracemi je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze a všech významných českých galeriích, též několika zahraničních. V současnosti je možné vidět jeho díla na výstavě v galerii Slovenského institutu v Praze (do 12. 6.) nebo od 7. července na samostatné výstavě v Terezíně O paměti na téma povodní v roce 2002. Na internetu pak na webových stránkách www.svatopluk-klimes.cz nebo artlist.cz.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
