Štvanec
William Friedkin natočil osobní film o elitním vojákovi, který se vymknul kontrole, a o lovci, který dokáže kohokoliv vystopovat i v tom největším chaosu. Benicio Del Toro a Tommy Lee Jones se představují v hlavních rolích na první pohled jednoduchého akčního filmu.
William Friedkin natočil popořadě Francouzskou spojku, Vymítače ďábla, Žít a umřít v L.A. a nyní Štvanci, napůl dokument, napůl akční příběh o muži, který nechtěl zabíjet a nakonec musel zabít velmi blízkého člověka. Ne nadarmo v úvodu cituje Johnny Cash Dylanův prolog k písničce Highway 61 Revisited: "A Bůh řekl Abrahamovi: Zabij pro mě syna. Abraham řekl: To si děláš srandu?! Bůh: Ne." Friedkin biblickým zločinem rámuje lineární scénář, vykládá ale Abrahamovu epizodu po svém, a dokonce ji přetváří tak, aby popřel původní ponaučení o autoritě a poslušnosti. Je to jako vzpoura: bere-li se režisér jako ústřední pilíř celého natáčení, běží jeho působení v rámci produkčního štábu po paralelní lince s všemocným Bohem. Friedkin, který už jednou dokázal, že s proticírkevními náměty nemá problémy, natvrdo položil historickou konkurenci na lopatky a pak dostatečně jasně vysvětlil, že neaktualizované náboženské poučky v podmínkách moderního světa nepřežijí. Režisérská vyzrálost a bezchybné zpracování zaručují, že hodnoty nejsou bourány nesmyslně, ze samotné radostné možnosti urážet lidi. Uvnitř velkého obrazu jsou předkládány jiné analogie a náměty k zamyšlení, které Friedkin částečně čerpá z fikce, částečně z reality.
Do hlavních rolí citlivě vybraní Benicio del Toro a Tommy Lee Jones táhnou film vyváženým hereckým výkonem, bez excesů nebo vzájemného přetlačování. Del Torův elitní voják Aaron se po zásahové akci NATO v Kosovu stane paranoidním a krutým, bez jakýchkoliv zábran nebo důvodů zabíjí lidi. Částečně se do něj promítá mentalita Coppolova Kurtze z Apokalypsy, který stejně jako Aaron viděl příliš mnoho nesmyslné válečné brutality, až překročil hranici zodpovědnosti. Proti Aaronovi stojí Jonesův stopař Bonham. Bonham před lety Aarona vycvičil k zabíjení, ale sám nikdy nezabil, ačkoliv perfektně ovládá anatomii těla a jeho slabá místa. V Britské Kolumbii, kde se stal ochráncem zvířat, je stíhán výčitkami svědomí. Povolání zpět do akce mu dovoluje napravit temnou minulost. Bonham stopuje Aarona z džungle až do velkoměstského chaosu a finále se odehraje na protnutí obou prostředí: vedle zrůdné betonové přehrady uprostřed zeleného pralesa. Připomíná-li někomu Jonesova role variaci na Uprchlíka a Šerify, je na správné stopě. Jones zkrátka vystřihnul sveřepého pronásledovatele potřetí, jen zestárnul a proti vitálnímu Del Torovi působí trapně. Místy se divák neubrání pocitu, že jde o remake Šerifů s příchutí Ramba. Režisér sám motiv honičky a dopadení miluje a ví, jak s ním naložit - Max von Sydow honil čerta ve Vymítači ďábla a Gene Hackman honil drogovou mafii ve Francouzské spojce.
Friedkinův původní záměr bylo natočení dokumentárního filmu o skutečném lovci, stopaři a trenérovi speciální úderné jednotky Delta Force, Tomu Brownovi. Až na zápletku filmu v podstatě jde o výpověď člověka, který připravuje stroje na zabíjení jiných lidí, cítí se kvůli tomu špatně a rád by svoji minulost napravil. Aaronova katarzní postava oproti tomu není sebeuvědomělá, žije pro okamžik, s traumatem podobným tomu vietnamskému. Ke cti režiséra není Aaron obžalováním společnosti, jako Rambo ve filmu Teda Kotcheffa. Dokumentární prvky zdůrazňuje ručně držená kamera v kosovských scénách a "ostrost" honiček po městě, kdy Friedkin prostě nechal Del Tora a Jonese utíkat nic netušícím davem a natáčel je. Bezprostřednost takových scén a následná surová realističnost souboje muže proti muži je nezapomenutelná, ačkoliv jde o zapomenutelný scénář.
Synchronizovaná a klasicky střižená akce (žádná klipovitost nebo dráty) potěší, stejně jako magicky nasnímané odstíny zelené barvy a zašedlé tóny velkoměsta. V propagačních materiálech filmu se dočteme kouzelné: "...oba [herci] se mnohému při natáčení filmu naučili. Od souboje nože s nožem až po kování primitivních zbraní." Nepochybuji ani v nejmenším, že Del Toro, Jones, recenzenti a diváci náležitě ocení zkušenost s kováním primitivních zbraní. Nicméně fakt, že ve filmu probíhá mnoho soubojů s noži a přírodními materiály, je dalším Friedkinovým úšklebkem nad současností, kdy jsme připraveni zabíjet ve velkém a rychle pomocí automatických zbraní a přitom si dva muži řeší konflikt po neandrtálsku.
Štvanec má zuby. Schovávají se pod přívětivou maskou jednoduchého filmu o pronásledování, ale jakmile se zakousnou, budete si jednotlivé scény pamatovat ještě hodně dlouho. Ne tak zápletku nebo příběh.
Související odkazy: oficiální stránka
Štvanec (The Hunted, USA 2003) Hrají: Tommy Lee Jones (Bonham), Benicio Del Toro (Hallam), Connie Nielsen (Durrellová), Leslie Stefanson (Irene); Scénář: David a Peter Griffiths; Hudba: Johnny Cash, Brian Tyler; Režie: William Friedkin; 94 minut, titulky
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
