Spiš: složitá identita
Spisz, Spiš, Zips, Szepes - čtvero pojmenování pro jednu oblast, čtvero jazyků, čtvero národů a čtvero kultur. Taková je Spiš, region východního Slovenska. Od roku 907 patřila Uherskému království a až v roce 1918 připadla Československu. Během 2. světové války, za vytvoření samostatného Slovenského štátu, byla poprvé slovenským územím. Po válce se stala opět územím Československa a konečně v roce 1993 územím Slovenské republiky.
Na počátku kulturního rozdělení spišské oblasti stála insolventnost uherského krále Zikmunda Lucemburského. Ten si v roce 1412 půjčil od krále Vladislava Jagellonského 37 tisíc kop pražských grošů. Jako zástavu přijal Vladislav šestnáct spišských měst. Zastavená města byla pod polskou správou více než tři sta let, Poláci tedy považovali Spiš za součást svého území. Stejně tak ale Maďaři, kteří na Spiš nezapomněli a měli ji za historickou uherskou půdu.
Kromě Poláků a Maďarů ale žily na území Spiše i německá, rusínská, židovská a samozřejmě slovenská komunita. Nelze se proto divit náboženské rozmanitosti, která se na Spiši vytvořila. Vedle judaismu zde existoval římský i řecký katolicismus, luteránství a pravoslaví. Že spolu všechny tyto náboženské a národnostní skupiny žily v klidu a míru není snad ani třeba dodávat.
V současné době se jeví jako největší problém Spiše "dědictví" z dob komunismu, kdy Spiš rozdělila na dvě části státní hranice, která, ačkoli vedená mezi dvěma bratrskými národy, byla velmi ostře sledována. Jak poznamenává jeden z kurátorů výstavy, Antoni Kroh, který se spišskou oblastí již delší dobu zabývá, státní hranice bohužel přeťala i lidské myšlení. Výsledkem je to, že Poláci dnes znají "svou" Spiš, ale neznají tu slovenskou, ačkoli ta je dvakrát větší. Výstava se snaží také o to, sjednotit Spiš na obou stranách státní hranice. Byl již vypracován projekt, jehož cílem je upozornit Evropu na zajímavý spišský region. V jeho rámci vzniklo například Kulturní centrum Spiš, konat by se měly také národní kulturní dny jednotlivých zemí regionu, Česka, Maďarska, Polska a Ukrajiny.
Komorní výstava fotografií ze Spiše potrvá v Galerii Novoměstské radnice do 30. dubna.
Novoměstská radnice, Karlovo náměstí 23, Praha 1. Otevřeno denně kromě pondělí 10:00 - 18:00. Vstup zdarma.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
