Snová existence

8. listopad 2007

Přála bych si, aby můj text četli všichni ti, kdo za mnou přijížděli a za letních měsíců, v rozpuku jara, na sklonku podzimu nebo o Vánocích byli hosty v tom, co v Římě bylo mým domovem. On oživí jejich vzpomínky a oni se snad dozvědí, že mi pomáhali uskutečňovat mou touhu, jen tu mou, žít život či pokračovat v životě mého dětství, mít dům otevřený všem, které jsem milovala, dělit se s nimi o své radosti a - to zejména - o své údivy. Takto romanticky a lyricky vysílá Dagmar Halasová ke čtenářům své vzpomínky. Pro čas podzimního brzkého stmívání se mohou stát téměř pohádkovým vyprávěním.

Dagmar Halasová (nar. 1938) vystudovala románskou filologii, pracovala jako knihovnice, byla kustodkou sbírky bibliofilií a krásných tisků, překládala a tlumočila, je autorkou monografie o Bohuslavu Reynkovi a editorkou svazku jeho poezie (Druhý hlas) i dopisů jeho manželky, básnířky Suzanne Renaud, které mu psala ve dvacátých letech minulého století. Mezi lety 1990-1999 pobývala D. Halasová v Římě, kde její manžel, František X. Halas, syn českého básníka Františka Halase, působil jako československý a posléze český velvyslanec ve Vatikánu. A právě o tomto životním úseku vypráví autorka ve své vzpomínkové knize Snová existence, kterou vydalo brněnské nakladatelství Atlantis.

Kniha s podtitulovým pokračováním aneb nazývám kočku kočkou, není přímo souborem regulérních pamětí na desetiletí prožité v roli manželky doprovázející muže ve vysoké funkci. Autorka nepopisuje soustavně ani den po dni. Občas jako by se rozpomněla na určitý okamžik, jindy zas jen "přešlapuje" kolem celkového dojmu. O oficialitách velvyslaneckého světa se čtenář mnoho nedozví. Jenom drobné zmínky cosi nastíní o základních předpisech etikety, které zúčastněné zavazují k určitému stylu oblékání a chování nebo o zásadách společenského styku v daných kruzích. To podstatné, kam autorka pootevírá dveře, je zákulisí světa vrcholné diplomacie: Velvyslanec měl úřad, ... Neměl rezidenci. Neměl šoféra. Neměl kuchaře, toho ostatně neměl nikdy mít. Halasová nevypráví klípky, neskandalizuje, pro ruby a zákoutí má zvláštní pochopení. Srdečně a s elegancí předstupuje před papeže i různé monsignory, přijímá státní návštěvy, ale stejně otevřeně vnímá všednodenní starosti zaměstnanců úřadu svého muže i problémy žen, které jsou v podobné pozici jako ona. Proto je text "osvěžen" zmínkami o nákupech na římských trzích, o kuchařských knihách či o sešlapaných kobercích. O nelehkých začátcích, kdy bylo třeba již reprezentovat stát a zároveň "za pochodu" budovat jeho struktury.

A ještě něčím je kniha paní Dagmar Halasové zajímavá a důležitá. Autorka se nesoustředila jen na svůj "vatikánský pobyt". Současně se vkusně zmínila o svém dětství, zasnila se nad svojí životní cestou, s grácií prošla svoji pouť přes Itálii i Vatikán zase zpět, domů. Je to vyprávění snivé, plné obrazů a poetických obratů. Je svědectvím autorčiny paměti i fantazie - Vím, že do mého vzpomínání doléhá z mého života ozvěna obracených stránek knih. Věčným městem mě doprovázely postavy z příběhů, které jsem milovala... - Je knihou, která umí mile unášet...

Dagmar Halasová, Snová existence aneb nazývám kočku kočkou, Atlantis, Brno 2007, str. 204.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.