Sedmé nebe s Pavlem Klusákem: Šafrán 78 (1/6). Slíbil jsem, že ve Švédsku budu vydávat zakázanou hudbu, vzpomíná Jiří Pallas
Prvním dílem otevíráme seriál věnovaný hudebnímu vydavatelství Šafrán 78, které má v české hudbě speciální postavení. Když v represivním prostředí 70. let v Československu přibývalo zakazovaných písničkářů a vězněných muzikantů vytlačených do undergroundu, bylo jasné, že státem kontrolovaná média jejich dílo nezdokumentují.
V době, kdy reálně hrozilo, že mnohá svobodomyslná tvorba těch let zůstane nezdokumentovaná, ve Švédsku byl založen malý nezávislý label Šafrán 78. Zakládajícími osobnostmi byli Jiří Pallas a Jaroslav Hutka.
Jiří Pallas se pak po celá léta o Šafrán 78 staral. Vydal a někdy i inicioval nahrávky, bez kterých by moderní historie české hudby nebyla úplná: Karavanu mraků, Plaváčka a další alba Karla Kryla, akustického Zeměměřiče i rockový Koh-i-noor Vlastimila Třešňáka,
nahrávky undergroundových muzikantů Svatopluka Karáska, Charlieho Soukupa a DG 307, ale také vyprávění Jiřího Voskovce nebo paměti Jaroslava Seiferta v podání Vlasty Chramostové. Šafrán 78 se stal nejvýznamnějším labelem pro československou zakázanou hudbu a kulturu v exilu.
Vedle čistě hudebních výsledků byl a zůstává Šafrán 78 zásadní jako důkaz, že i v nesvobodě se lze vzepřít a skrze odvahu, vynalézavost a pospolitost něco dokázat.
V létě roku 2021 přijíždí Jiří Pallas ze svého švédského domova do Prahy. Pavel Klusák s ním natáčí vzpomínky na vydávání hudby v exilu. Naším průvodcem historií Šafránu 78 tedy je v šesti pokračováních Jiří Pallas – ten, který se svou ženou Jitkou byl tomu všemu nejblíž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka