Romština se vyvíjí i díky sociálním sítím Snapchat, TikTok nebo Instagram
I novodobé formy jazyka zkoumají ve francouzském institutu INALCO. Učit se i zkoumat jazyk, zvyky a civilizace patří k otevřenosti ducha. Zásadní je totiž poznat jinou kulturu a přitom se domluvit. Jak se romština zkoumá na pařížském institutu INALCO, to zjišťovala naše spolupracovnice ve Francii Marie Sýkorová.
Za Aurore Tirard jsme se vypravila do 13. pařížského obvodu. Kde sídlo slavné INALCO - tedy Národní institut orientálních jazyků a civilizací. Aurore dnes vyučuje romštinu a zkoumá kulturu i civilizaci Romů. Přitom sama zde také dřív studovala.
„INALCO spolupracuje i s dalšími školami, třeba tady v Paříži s EHESS - Školou pokročilých studií v sociálních vědách. Velmi si ale považujeme mezinárodní spolupráci. A to na vědecké úrovni. Filologové a filoložky k nám mohou přijíždět, nebo naopak pracovat v zahraničí. Třeba ve Švédsku nebo v Rumunsku.”
„Náš institut samozřejmě podporuje studentské výměny ERASMUS. Bohužel letos na jaře jsme o jednu spolupráci přišli. V Maďarsku se rozhodli neobnovovat smlouvy ERASMUS, a tak nám po mnoha letech skončila spolupráce s univerzitou v Pécsi. Maďarsko prostě zatím nechce pracovat s evropskými univerzitami.”
Čtěte také
„Mám ale radost, že INALCO pracuje s dalšímu evropskými univerzitami. Našimi sesterskými institucemi jsou univerzity v Bukurešti, Záhřebu a v Praze,” vysvětluje mi Aurore Tirard, která vyučuje na institutu INALCO romštinu.
INALCO přitom vzniklo už v době Francouzské revoluce. A jeho hlavním posláním bylo zkoumání orientálních prostých (řekněme v té době západním civilizacím neznámých) jazyků. A těmi byla především arabština, perština a turečtina. Důvod byl velmi jasný. politika, ekonomika a samozřejmě obchod.
„Dnes je to trochu jiné. Vyučuje se u nás asi stovka jazyků a to i ty, které nemají své politické nebo obchodní poslání. A tím je třeba i romština. Může se ale jednat i o zcela minoritní jazyky. Zkoumáme tady třeba kečuánštinu.”
„Já osobně mám trochu problém se samotným označením “orientální jazyky”. Totiž inklinuje to k centralismu a zápodoevropskému post-koloniálnímu vidění světa. Ani geograficky označení není správné. Vždyť přece oblast Quechua není na východě!”
Usmívá se Aurore a dodává, že ona sama se chce spíš tomuto označení vyvarovat.
„INALCO je ale jedinou veřejnou vzdělávací institucí ve Francii, kde se můžeme naučit romštinu od základů. A pak se i v tomto jazyce vzdělávat a rozvíjet se v něm. V zásadě jde o vědecké vzdělávání. Já osobně preferuji označení - jazyky světa! A tím je i romština.”
Významnou osobností byl Marcel Courthiade, který byl známým odborníkem na romštinu, dočteme se i označení tsiganolog. U něj studovala i Aurore Tirard.
„Byl to on, kdo se zasloužil o grafickou i lingvistickou standardizaci romštiny. Grafickou ve smyslu konkrétního specifického pravopisu, postaveného na dvou “R” ve slově “romani”. A to kvůli správné výslovnosti. Zasadil se i o standardizaci mluvenou. Tak aby se lidé z různých států domluvili romštinou se společným základem,“ vysvětluje Aurore Tirard, která vyučuje romštinu i romskou civilizaci na jazykovém Institutu INALCO. A stejně jako její profesor i ona dnes je aktivistkou za udržení a výuku romštiny ve Francii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
