Prožívám ve filharmonii nejkrásnější dobu, říká vedoucí skupiny viol ČF Jaroslav Pondělíček
Jaroslav Pondělíček je členem České filharmonie (ČF) více než 30 let, zažil mnoho šéfdirigentů a skvělých kolegů. K hudbě jej přivedly lidové písničky, které od nejútlejšího dětství slýchal a naučil se je.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
Jaroslav Pondělíček uvážlivě formuluje svůj postoj k hudbě, která je jeho největší životní láskou a potěšením. K viole se dostal – ostatně jako téměř všichni hráči na tento nástroj – přes housle.
Po LŠU v Kadani, kde měl přísného učitele, kterého se až bál, absolvoval konzervatoř a začal uvažovat o studiu na AMU – zkoušky do houslového oddělení však neudělal (a jak sebekriticky dodává, bylo to spravedlivé), a tak prožil dva roky na vojně v Armádním uměleckém souboru. Hrál ve skupině prvních houslí, ale začal přemýšlet o viole – a hned po vojně ji opravdu začal na AMU studovat.
Jaroslav Pondělíček je šťastný, že prožil v České filharmonii svůj umělecký život a těší se ještě na mnohé zážitky v současném orchestru s řadou mladých kolegů, který vede výborný tým kolem ředitele Davida Marečka a umělecky profiluje Jiří Bělohlávek.
Již během studií se stal členem violové skupiny České filharmonie a zůstal tomuto orchestru věrný až do současnosti. Po odchodu dnes již legendárního Karla Špeliny z ČF se stal v roce vedoucím violové skupiny. V České filharmonii prožil krásné chvíle, jeho posledním velkým zážitkem byl koncert k uctění památky Václava Havla s Novosvětskou za řízení Semjona Byčkova.
Vzpomíná na Václava Neumanna a na své kolegy, v pořadu zazní začátek 5. symfonie Gustava Mahlera s úvodním trubkovým sólem v podání Miroslava Kejmara, kterého si nesmírně cení jako vynikajícího kolegu – a připojuje zajímavou historku ze zákulisí orchestru. Jako dřívější člen a také předseda umělecké rady měl možnost ovlivňovat dění orchestru, nicméně hlas rady je pouze poradní.
Nejposlouchanější
-
Jaroslav Hůlka: Láska. Baladický obrázek z brněnské periferie
-
František Hrubín: Srpnová neděle. Dva horké letní dny v malé jihočeské vsi
-
Marguerite Durasová: Milenec. Skandální příběh zakázané lásky zámožného Číňana a francouzské dívky
-
Podivuhodná dobrodružství barona Prášila. Příhody okouzlujícího vypravěče a lháře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.