Propaganda: Moc a přesvědčování
Britská knihovna připravila velkou výstavu nazvanou Propaganda: Moc a přesvědčování.
Představuje více než 200 exponátů včetně plakátů, obrazů, filmových ukázek, rozhovorů s předními britskými osobnostmi žurnalistiky a mediální komunikace, které je možné sledovat na videu, i třeba krabiček od zápalek... Na 80 procent vystavených artefaktů pochází ze sbírek Britské knihovny, zbytek je zapůjčen z různých ostrovních institucí a ze soukromých sbírek.
„Šiřitelstvo zásad náboženských nebo politických,“ charakterizuje stručně propagandu Ottův kapesní slovník naučný z roku 1926. Stručný je i Kapesní oxfordský slovník z roku 1984: „Propaganda je tendenční informace.“ Jedna ze současných českých encyklopedií ji popisuje takto: „Prosazování idejí nebo politických teorií přesvědčováním lidí o jejich správnosti. Využívá poznatků sociologie a psychologie, je zaměřena na dlouhodobé působení. „Když se řekne propaganda, každý má svou definici a svůj názor na ni, každý si může představit, co se myslí propagandou,“ říká jeden z kurátorů výstavy Ian Cooke a doplňuje, že výstava se ji nesnaží definovat, ale představit v plné šíři v historických souvislostech.
Kurátoři pojali výstavu opravdu široce, takže v úvodu expozice je například vystavena bronzová mince z počátku 3. století před Kristem, na níž je zobrazen Alexander Veliký jako Herkules. K největším exponátům zase patří portrét Napoleona z roku 1813 v životní velikosti. Vytvořil jej francouzský malíř Jean Baptiste Borely na objednávku radnice města Montpelier. Ovšem politická situace se brzy změnila, radnice obraz vrátila malíři a nikdy mu za něj nezaplatila. Později se po různých peripetiích dostal obraz do Británie, dnes jej vlastní Ministerstvo zahraničí. Na výstavě pak můžeme vidět také třeba různé publikace včetně proslulých románů, k nimž patří Bulgakův Mistr a Markéta či Zvířecí kolchoz George Orwella. I literatura patří k propagandě. Závěr výstavy pak reflektuje současné technologie, ukazuje, jak jsou v dnešní propagandě využívány sociální sítě jako twitter či facebook. Twitter představuje v podobě zajímavé mediální instalace nazvané Chorus.
Na výstavě najdeme také dva artefakty, které pocházejí z naší země. Ten první je neveselý, přímo ostudný – je to antisemitský plakát s heslem Český dělník bojuje proti keťasům z roku 1941, který vydala v protektorátu Národní odborová ústředna zaměstnanecká. Druhý příklad je na první pohled úsměvnější, i když také alarmující. Jsou to nálepky na krabičky zápalek z roku 1958, na nichž je ztvárněna propaganda proti alkoholu.Československo také zmiňuje ve svém rozhoru přední britský žurnalista John Pilger, tvůrce mnoha televizních dokumentárních pořadů, mimo jiných také „A Faraway Country“, pořadu o československém disentu na konci sedmdesátých let minulého století, přinesl v něm rovněž rozhovory se signatáři Charty 77. John Pilger mluví například o československých stalinistech...
Zajímavá je také výpověď „spin-doctora“ Alastaira Campbella, někdejšího ředitele odboru komunikační strategie úřadu britského premiéra Tonyho Blaira. Campbell, který byl takovou šedou eminencí „nových labouristů“ a byl považován za jednoho z architektů jejich politiky, ví o propagandě opravdu hodně...
Výstava Propaganda: Moc a přesvědčování potrvá v Britské knihovně do 17. září 2013.
The British Library96 Euston RoadLondonNW1 2DB
Výstavní prostor Britské knihovny je otevřen denně od 9.30 do 18 hodin, v úterý až do 20 hodin, v sobotu jen do 17 hodin. V neděli je otevřeno od 11 do 17 hodin.
Nejbližší stanice metra:King's Cross/St. Pancras (Circle, Victoria, Piccadilly, Metropolitan, Northern a Hammersmith & City Line)Euston (Victoria a Northern Line)
Informace: www.bl.uk/propaganda
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře








