Příběh Tadeáše Haenkeho, nejuznávanějšího českého přírodovědce a lékaře v Bolívii
Španělsky Tadeo, německy Thaddäus, česky Tadeáš Haenke pocházel z Chřibské, z městečka v severním českoněmeckém pohraničí. Dodnes patří v Bolivii k nejuznávanějším učencům.
Romantický životní osud o mnoha neznámých líčí román Vězeň z Cochabamby, podle kterého vznikla před časem také rozhlasová hra. Její náhodné vyslechnutí inspirovalo lékaře Vladislava Rogozova k cestě do Bolivie v Haenkových stopách. Navštívil jeho potomky v několika generacích, našel Haenkův dům, zbytky jeho továrny na střelný prach v Taratě i místo, kde jsou uloženy jeho ostatky. Pátral v archivech a podle něj tyto prameny mohou úroveň poznání o Haenkovi v budoucnu výrazně rozšířit. Jak říká, některé krabice s dokumenty před ním ještě nikdo neotevřel. Svědectví a vzpomínky Vladislava Rogozova doplní hispanista Josef Opatrný, který se podílel na vydání knihy Malebný ráj. Malaspina a Haenke v Novém světě.
Haenkemu nebylo ještě ani třicet let, když ho za svého člena přijala Královská česká společnost nauk. Jako botanik byl doporučen Alessandru Malaspinovi, k jehož slavné námořní expedici se připojil. Do Evropy se už nevrátil, zůstal v jižní Americe a usadil se na území dnešní Bolivie. Ve službách španělské královské koruny tu prováděl své průzkumy a bádání, jako první na jihoamerickém kontinentu provedl očkování proti neštovicím. Lidé mu říkali "medico Tadeo Haenke".
Jako rok úmrtí Tadeáše Haenkeho bývá uváděn letopočet 1817, mohli bychom tedy letos připomenout jeho 200 výročí. Před několika lety se však objevily dokumenty dokazující, že Haenke zemřel už o rok dříve. Zpráva se na cestě do Evropy několik měsíců zdržela.
Bez ohledu na výročí nezapomínají na svého nejslavnějšího rodáka v Chřibské. Před několika lety tu vzniklo Sdružení Tadeáše Haenkeho, které na náměstí spravuje jeho muzeum v původním domě, kde rodina Haenkeových žila. Vystavují tu také Haenkovy dopisy, které posílal ze Španělska a Jižní Ameriky domů rodičům. Vyplývá z nich mimo jiné, jak velmi Haenkovi chyběla za oceánem hudba. Své sourozence opakovaně žádá o zaslání not. Hudební vzdělání získal Haenke na jezuitských školách, kde byla hudba stejně důležitou součástí výuky jako přírodní vědy. Na pravidelných koncertech seznamoval s evropskou hudbou své přátele z Cochabamby i místní indiánské domorodce.
Informaci o aktuální situaci Haenkova bolivijského domu jsme získali od velvyslance Josefa Rychtára. Z Haenkova prvního česky psaného životopisu bude číst Miroslav Hanuš. V podání francouzské sopranistky Patricie Petibon zazní barokní jihoamerická hudba. Také tonady z notových rukopisů anonymních autorů, písně inspirované folklorní melodikou Chile a Peru, které koncem 18. století sesbíral španělský kněz a dobrodruh Baltasar Martínez .
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
