Potřetí o nesnadných láskách

Platí to i pro třetí snímek Bohdana Slámy Venkovský učitel. Natočil jej podle vlastního scénáře a zatím jím završil - i když podle svého tvrzení dosud neukončil - trilogii o hledání a (ne)naplňování lásky. Ve filmu se láska předává trochu jako tichá pošta (jestlipak tahle dávná dětská hra v čase inflace komunikačních médií už nevymizela?), jako štafetový kolík, který je ale vždy vsunut do dlaně tomu nesprávnému.
Příběh má tři protagonisty. Mladý pedagog opouští místo na pražském gymnáziu, aby pro svou zjitřenou duši našel klid na vesnici. Snaží se tu - a ne bez úspěchu - být dobrým učitelem. A odhodlává se zůstat sám, neboť soudí, že kvůli sexuální orientaci to je pro něj jediné řešení; to se mu ale nedaří. Zamiluje se do něj svérázná, na pohled silná, ale zranitelná statkářka Marie. Když je jemně, ale jednoznačně odmítnuta (myslí, že kvůli věkovému rozdílu), aspoň se s ním spřátelí. Učitele ovšem přitahuje její sedmnáctiletý syn, který právě prožívá krizi ze zhroucení první lásky a má problémy i ve škole. Když mu je učitel pomáhá zvládat, vzájemná blízkost vykoná své. Chlapce nečekaná "zrada" silně zasáhne a chce, aby svůdce ze statku odešel. Jenže každý někoho potřebuje, říká se ve filmu. A "o tom" to vlastně celé je.

Jednoduchou samozřejmost myšlenky, kterou film vysílá do světa, podporuje řada působivých, režijně dobře zvládnutých sekvencí. K nejpěknějším patří milostná scéna učitele nad spícím chlapcem: jeho touhou rozsvícená i ztrápená tvář, do níž je vepsána nezadržitelnost citu a zároveň i vědomí, že tím patrně všechno zničí, probouzí u diváka bezděčnou sounáležitost ("uděláš to? - ne, to nemůžeš...") - prostě to prožíváme s ním. Nebo momenty setkávání a utkávání učitele a Marie, která se musí vyrovnat s hořkou pravdou zatíženou vědomím, že jde o jejího syna. Kvůli těmto i dalším místům Slámovi odpustíme snaživě amatérský porod telete (kampak se zatoulal veterinář?), který má trochu nadbytečně symbolizovat vznikající pospolitost, nefunkční minuty na nádraží v Halle i jistou rozvleklost poslední třetiny. Toho "odpuštění" - jež je ostatně dalším z nosných motivů snímku - však ve skutečnosti není třeba. Film má dostatečně silný příběh, aby unesl i své chyby, a naléhavé a přitom cudné poselství. A také výtečné herecké výkony Zuzany Bydžovské, Pavla Lišky a debutanta Ladislava Šedivého. Venkovský učitel bude zřejmě patřit k letošním domácím filmovým vrcholům.