Poetická síla nedokonalosti. Taneční inscenace Graces je oslavou svobody a přirozenosti
V kontrastu s vypracovanými postavami tří mužských tanečníků představujících tři grácie je v inscenaci Graces sama autorka Silvia Gribaudi ztělesněním svobody a přirozenosti. Představení uvádí festival Tanec Praha. Poslechněte si rozhovor s jedním z tanečníků Adreou Rampazzem.
V inscenaci Graces si pokládáte otázku: Kolik podob má krása. Našli jste na ni odpověď?
Andrea Rampazzo: Ne, nenašli… Ale ta otázka je na místě, protože souzní s hlavním tématem. Už na začátku tvorby jsme se pokoušeli definovat krásu a to, co je nebo může být krásné. Zjistili jsme – což je asi přirozené – že každý z nás má na tyto otázky různé odpovědi a pohlíží na ně z různých úhlů. Není to sice nic objevného, ale podle mě je potřeba připomínat, že neexistují žádná univerzální měřítka. Inscenace Graces má za cíl zamíchat kartami a narušit zaběhnuté stereotypy. Má donutit diváky zamyslet se, zda i nedokonalost je krásná a zda vůbec slovo nedokonalost má v našem světě místo. Pokud už by se měla krása týkat těla, chceme ukázat, že není zdaleka tak jednoznačné, že jen mladé a pevné tělo je to, co by mělo být považováno za krásné. Ale tématem Graces může být i neúspěch, selhání, které se může proměnit v krásný zážitek, či moment.
Čtěte také
Inspirace pro Graces vychází mimo jiné i ze slavného díla Tři grácie sochaře Anotnia Canovy. Jedná se o Eufrosyné – vznešenost, Aglaiu – radost a Thálii – hojnost. Kterou z nich představujete vy?
Andrea Rampazzo: Je to tak, že všichni tři tanečníci – tedy já, Matteo Marchesi a Siro Guglielmi - představujeme všechny tři grácie. Nemáme je nijak rozdělené. V podstatě i Silvia Gribaudi je také grácií. V podstatě si pohráváme s představou, že jsme grácie – ne jednu stranu to bereme vážně a na druhou stranu si z toho děláme legraci.
Z čeho pramení humor Graces? Jak pracuje choreografka Silvie Gribaudi? V čem je inscenace pro Adreu Rampazza osvobozující? Poslechněte si celý rozhovor s tanečníkem z inscenace Grace.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
