Podpora menšinové hudby není závod v notách, ale politický akt. Začíná Alternativa
Každoroční přehlídka „hutné“ hudby Alternativa se letos koná od 27. října do 3. listopadu v pražských prostorech Collbenka 1704, v Čítárně Unijazzu a v Meetfactory. Rozpíná se v čirokých sonických mantinelech od ticha k hluku.
Za 26 let existence vystoupilo na festivalu mnoho velkých jmen alternativní hudby a zároveň prošel mnoha proměnami. „Festival Alternativa se věnuje hudbě, která není primárně žánrová, pohybuje se mezi žánry nebo se snaží najít něco nového,“ upřesňuje dramaturg Roman Odjinud. V prvním ročníku festivalu vycházela dramaturgie z tendence podporovat české kapely, které do té doby nemohly hrát nebo k tomu neměly tolik příležitostí. Poté festival, který původně založil spolek Unijazz navazující na činnost Jazzové sekce, postupně přesunul pozornost převážně k zahraniční. Hudba kapel, které na něm vystupují, je podle dramaturga skutečně emocionálně i významově hutná a zároveň ji tvoří lidé, kteří pro hudbu žijí. „A v té hudbě je to poznat,“ dodává.
Jsem šťastný, když si hraju svoje věci a nechci na tom nic měnit
Slovenský kytarista a improvizátor Ondrej Zajac považuje za alternativní takovou hudbu, kterou zájemce nenajde v médiích, ale musí si ji vyhledávat odbornějším způsobem. „Zároveň je to něco, co člověk sám dělá ve snaze objevovat nové světy a posouvat hranice,“ dodává slovenský hudebník, který svůj styl hudby nazývá experimentální avantgardou, což považuje za akademicky přesné, ale vnímá, že to může mnohé posluchače odrazovat. Sám je loňským a zároveň posledním vítězem přehlídky Malá alternativa mladých neznámých hudebníků, kterou organizátoři od letošního ročníku zrušili.
Nemožnost definovat hudební kolonky
Hudebník Petr Zábrodský vystoupí na festivalu s projektem Dead Pigeon Dub, jehož styl dnes popisuje jako industriální techno. Ten však postupně vyrostl na základech původní rockové kapely s klasickými nástroji jako saxofon, kytara, bicí. Dnes jsou Dead Pigeon Dub propojeni s vizuálním projektem Escher Fucker, který fascinují analogové technologie 90. let. K tomu Zábrodský dodává: „Dominantním nástrojem pro mě byl vždycky počítač, jen se postupně měnilo jeho okolí.“
Podpora menšinové kultury je vždy i politickým aktem
I když se festival zaměřuje primárně na hudbu, má i svou aktivistickou stránku, protože podpora menšinové kultury je podle dramaturga Odjinuda vždy politickým aktem: „Letos jsme se kolem festivalu zaměřili na ekologii – omezili jsme tiskoviny, a festivalová trička i dekorace budou vyrobeny z recyklovaných materiálů.“ Zdůrazňuje však, že v dramaturgii festivalu nejde primárně o vymezování se vůči něčemu, ale především o „hledání nových cest.“
Blešák v Collbence a cesta od ticha k hluku
První festivalový večer se odehraje ve spolupráci s labelem Genot Centre v prostorách Collbenka 1704 bývalých závodů ČKD, kde jako pocta historické tradici bleších trhů na Kolbence proběhne mimo jiné blešák artových předmětů. Jádro programu v Meetfactory první tři listopadové dny pak dramaturgové Roman Odjinud a Petr Vrba koncipovali jako posun od tichých experimentálnějších – mimo jiné folkových - ploch přes free-jazzovou experimentaci až po závěrečný večer, věnovaný hlukovým žánrům jako jsou noise, industriál a techno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka