Petter S. Rosenlund: Nemožnej kluk

02603328.jpeg

Hlavní postava hry Nemožnej kluk žije v pokřiveném světě dospělých, kteří ho donutili předčasně vyzrát. Osmiletý Jim se následkem toho přestal chovat jako dítě a začínají s ním být problémy. Rozhodl se totiž vzbouřit. Svůj vzdor zacílil nejen na členy své vyšinuté rodiny, ale obecně vůči všem cynickým dospělým. Hra norského dramatika Pettera S. Rosenlunda byla v rozhlasové podobě uvedena díky Českému rozhlasu vůbec poprvé.

Ačkoliv je považován za dítě, ve skutečnosti musel Jim předčasně vyzrát a uvědomuje si, že bezohledný svět dospělých ho okradl o mládí i nevinnost. Žije v nenormálních rodinných poměrech, proto se rozhodl vzdorovat.

Soukromé drama se započne odehrávat v ordinaci lékaře Henrika, kam je Jim zaveden svou matkou, neboť údajně trpí zvláštním druhem nedoslýchavosti. V průběhu chlapcova vyšetření se postupně odhalí podivné propletence mezi přítomnými, vyplynou na povrch různá osobní traumata, dokonce dojde i k násilným činům.

Autor zacílil hru na střet dítěte s manipulačními praktikami dospělých, ale také se zlem, pramenícím z emoční prázdnoty. Problematiku komplikovaných milostných vztahů i utajovaného domácího násilí zakomponoval do textu pohybujícího se na pomezí grotesky a psychologického thrilleru.

Hru o nezdravé společnosti – symbolicky umístěnou do nemocnice – nahlíží z pohledu kluka, který vlivem rodiny přestal být dítětem a rozhodne se vykonat překvapivou morální očistu. (Pravděpodobně proto si Rosenlund přál, aby dítě ztvárnil dospělý herec.)

„I přes tragiku jednotlivých osudů je Nemožnej kluk také ironickou komedií, odehrávající se ve stále se zrychlujícím tempu. Zdrojem humoru je především autorův jazyk, který si pohrává s vyprázdněnými frázemi obsaženými v denním hovoru, s klišé obraty, které postaveny do kontrastu působí absurdně, a se sentimentálními výlevy ve stylu červené knihovny, jejíž plochý jazyk často užíváme, aniž bychom si to uvědomovali,“ doplňuje překladatelka hry Karolína Stehlíková.

Petter S. Rosenlund (1967) vystudoval divadelní vědu, literární vědu a historii na univerzitách v Bergenu a v Kalifornii. Všechna jeho zaměstnání jsou spojena s norskou televizí NRK, kde pracoval jako dokumentarista a producent pořadů pro mládež. Nyní se věnuje převážně televizní a filmové scenáristice a píše dramatizace.

03123306.jpeg

Známý je díky románu Thomas P., vyprávějící příběh kluka, jenž přišel při autohavárii o rodiče. Na základě románu byl natočen i stejnojmenný televizní seriál. Kromě toho je Rosenlund podepsán také pod seriály Doba před Timem a Detektiv Varg Veum, který vznikl podle románu Gunnara Staalelsena Varg Veum – souputníci smrti.

Mimo to příležitostně překládá současné americké a britské dramatiky např. Tracyho Lettse a Tima Firtha. Pro divadlo napsal hry Nemožnej kluk, Sára spí a Velké stavení k ničemu.no, které vzniklo v rámci oslav stoletého výročí existence Národního divadla v Oslu.

Rosenlundova dramatická prvotina Nemožnej kluk (En umulig gutt) se inscenovala na jevištích v Norsku, Švédsku, Dánsku, Německu, Francii, Itálii a též ve slovinském divadle, sídlícím v Terstu. Původně divadelní hra obdržela v roce 1998 prestižní Ibsenovu cenu. První rozhlasové zpracování Nemožného kluka vzniklo v Českém rozhlase.

Inscenace režisérky Alexandry Bauerové vznikla ve spolupráci s hudebním skladatelem Mariem Buzzi a mistrem zvuku Lukášem Dolejším ve stylizované zvukové atmosféře, záměrně překračující hranice dramatu a černé komedie. Podobným způsobem byli vedeni i herečtí interpreti.


Osoby a obsazení: Jim (Tomáš Kobr), Sylvie, Jimova matka (Eva Novotná), Ingar, Sylviin otec (Vladimír Hauser), Henrik, lékař (Martin Sláma), Cecílie, zdravotní sestra (Zuzana Ščerbová), Hlas z večerních zpráv (Jana Glocová)

Autor: Petter S. RosenlundPřeklad: Karolína StehlíkováRozhlasová úprava: Hana Hložková a Alexandra BauerováDramaturgie: Hana HložkováHudba: Mario BuzziRežie: Alexandra BauerováZvukový mistr: Lukáš Dolejší

Natočil Český rozhlas Brno v roce 2011.