Petr Zuska: Každá řeč je jiná hudba, probouzí jiné emoce

„Vytvářím věci, které stojí na technice klasického baletu, ale obsahují spoustu jiných cizorodých prvků, divadelně a pohybově úplně jiných, než je klasický balet."

Petr Zuska získal za svou dosavadní kariéru mnoho ocenění, nejnověji pak Cenu Ministerstva kultury za mimořádný umělecký přínos v oblasti divadla. Co pro něj ceny znamenají?

Vzbudí to v člověku radost, dobrý pocit, který trvá několik hodin, maximálně dní; ale pak jde člověk dál. Neustrne, nemůže, musí tvořit, a to tak, jak nejlíp umí.

Do konce sezóny 2016 vedl Petr Zuska soubor baletu Národního divadla. Předtím ale jako tanečník a choreograf procestoval mnoho zemí, hostoval v divadlech v Petrohradě, Mnichově, Augsburgu, Monte Carlu, australském Perthu a mnoha dalších. Rozdíl mezi podmínkami pro balet v zahraničí a v Česku jsou podle něj pořád obrovské.

Povědomí o baletu jako uměleckém oboru je u nás někde v přízemí, v zahraničí, v Rusku například, je celospolečenský status tanečníka o deset pater výš.

Hmotné zajištění tanečníků a s ním související respekt v povědomí veřejnosti je podle Petra Zusky spojen i s jakýmsi obecným přístupem k věci.

V Česku jako bychom pořád nebyli schopni věřit tomu, že i u nás jsou schopní, talentovaní lidé, kteří tady dělají skvělou práci. Je to pro mě jedna z negativních stránek české povahy, málokdy je tady oceněn člověk, který něco umí a něco tady dokázal.

V dlouhé řadě inscenací, které Zuska vytvořil pro Balet ND, vyniká divácky nesmírně oblíbené Sólo pro tři, na které v minulé sezóně volně navázal Sólem pro nás dva. V obou kusech použil jako hudební doprovod a inspiraci písně, v případě prvním Brelovy, Krylovy a Vysockého, v případě druhém Jaromíra Nohavici a Beaty Bocek. Jak ho písňový žánr inspiruje při tvorbě?

„Mám rád slovo, protože slovo má obrovskou sílu, je to úplně jiný výrazový prostředek než pohyb a mě baví tyhle dva rozdílné světy, protipóly spojovat dohromady. Pohybem tvoříte na text jakousi báseň, která kope jiný tunel poetiky a posílá text do jiných sfér; to je ten kontrast, který mě fascinuje.“