Operní panorama: festival Theatrum Kuks

Mezi festivaly, které ambiciózně zařazují do programu i operní představení, patří i barokní festival Theatrum Kuks. Jakou operu připravili organizátoři do Kuksu pro letošní už devátý ročník? Unikátní součástí programu měla být letos nově objevená gratulační opera-kantáta italského barokního skladatele Antonia Draghiho Povinnosti Všehomíra. Poprvé byla uvedena v roce 1860 k narozeninám císaře Leopolda I., když při útěku před morem dlel v Pardubicích. Novodobá premiéra po 330 letech ale bohužel nezazněla: na poslední chvíli totiž onemocněl realizátor díla a dirigent souboru Hofmusici Ondřej Macek (a ze stejných důvodů odpadla i avizovaná instruktáž barokní karetní hry Bassetta) –snad tedy příští rok.

Takže jste jela do Kuksu zbytečně? V žádném případě. Místo Draghiho se podařilo zajistit do jedinečného prostoru Lapidária s originály Braunových soch soubor Musica Florea Marka Štryncla. Ale to zdaleka nebylo vše. V sobotu už s poledním vyzváněním nakráčela k soše Herkomana po chůdách domovská divadelní trupa Geisslers Hofcomoedianten. Rozvernou adaptací barokního textu Kukský orloj otevřela sobotní program, který v jedenácti různých pořadech pokračoval hluboko do nočních hodin. Ve stodole upravené na tzv. Comoedien-Haus pak tito novodobí následovníci původní Geisslerovy herecké společnosti, která působila ve Šporkových rezidencích, pokoušeli bránice publika svými produkcemi Hráč a Lakomec. Nesmrtelnost taškařic v duchu barokní lidové zábavy ukázala i komedie Mastičkář v podání Hereckého ateliéru Václava Martince – ta připomněla rozpustilou atmosféru divadla na středověkých tržištích. Jiný pohled nabídl Labyrint podle Jana na motivy Labyrintu světa podle J.A. Komenského v nastudování divadelního souboru Základní umělecké školy Františka Antonína.Šporka v Jaroměři – je dobře, že je Šporkův odkaz regionu takto zúročen. Ženský element v barokní hudbě i její zálibu ve zvukomalbě a ironii pak nadhodilo vystoupení Atlantis Collegium. Festival Theatrum Kuks se zaměřuje na barokní divadlo, operu a hudbu. Jaký je jeho vztah k době rozkvětu tohoto unikátního komplexu za Šporkova života? Špork pojal své panství na Kuksu vskutku velkoryse jako důmyslnou „barokní krajinu“ světla a stínu, okázalých zábav, lovu a dalších rozmařilostí života – na druhé straně ale i charity, soucitu a předsmrtného rozjímání. Ona barokně protikladná „krajina“ hraběte Šporka je navýsost divadelní a v tomto ohledu je úsilí ředitele festivalu Theatrum Kuks historika Stanislava Bohadla naprosto srozumitelné, byť zjevně nedisponuje prostředky, které na umělecký i lázeňský a společenský lesk svého panství vynakládal jeho o tři sta let starší předchůdce. Smyslem celkově čtyřdenního festivalu je snaha oživit pozůstatky Šporkova světově unikátního projektu způsobem, který není jeho komerčně otupělým zneužíváním, ale citlivým navázáním na Šporkovu dynamickou činorodost v oné barokní různorodosti i protikladnosti. Festival dramaturgicky vychází z doby baroka a zahrnuje nejen divadelní a hudební produkce, ale i výstavy obrazů, soch nebo hudebních nástrojů, workshopy, výklad o obnoveném Sporckově vinohradu, literárně-knihovnickou land-artovou instalaci, cigánské baroko i procesí po stopách čarodějnické písně. Tato „hostina o mnoha chodech“ se „podává“ na nejrůznějších místech po celém areálu Kuksu, jak se ho postupně daří revitalizovat nebo alespoň ochránit před zkázou - včetně oné stodoly coby Comoedien-Hausu. Kapacita „hledišt“ je kolem 80 míst; v sobotu bývalo vyprodáno.

V Operním panoramatu budeme nejen hodnotit dění kolem opery, ale chcete také posluchače inspirovat k návštěvě událostí, které s operou a hudebním divadlem souvisejí. Co se chystá příští týden? Nabitá bude tentokrát sobota 4. září. Jak se už začátkem září stalo tradicí, od 14. hodiny se lesopark v místě původního přírodního divadla v Šárce v Praze 6 rozezní operou – letos to bude Libuše Bedřicha Smetany v titulní roli s Evou Urbanovou. Od 18. hodiny v kostele sv. Máří Magdalény v Božanově bude vzácná příležitost poslechnout si dalšího sólistu, který se prosadil na nejprestižnějších operních scénách – Štefana Margitu. Jeho koncert završí 5. ročník festivalu Za poklady Broumovska, hostem bude sopranistka Kateřina Šmídová. Kromě Margitova parádního čísla – Nemorinovy árie Una furtiva lagrima z Donizettiho opery Nápoj lásky zazní i výběr z písní Bély Bartóka, Mikuláše Schneidera Trnavského nebo Sylvie Bodorové. A konečně bude sobotní večer patřit holdu osobnosti vskutku mimořádné:. Ve Státní opeře bude představení Carmen předcházet slavnostní udělení čestného členství Soně Červené, světově proslulé mezzosopranistce, herečce, ale i spisovatelce a překladatelce. Po oslnivé zahraniční kariéře, během níž spolupracovala s režiséry, dirigenty a umělci, kteří jsou dnes legendami, se po pádu železné opony mohla vrátit do České republiky. S obdivuhodnou vitalitou, důsledností, disciplínou a pokorou pokračuje v uměleckých aktivitách nejen v inscenacích Národního divadla, zejména v opeře Zítra se bude..., která je sugestivním hudebním příběhem o procesu s Miladou Horákovou, ale i v dalších projektech – vždy s pozoruhodným výsledkem, zúročujícím její mimořádnou uměleckou i lidskou zkušenost. A s přáním k jejím narozeninám se můžeme těšit, že ji na konci roku uvidíme v Národním divadle v titulní roli Čapkovy Věci Makropulos v režii umělce, s nímž ji pojí mnoholeté pouto - Roberta Wilsona. Nashledanou/ Těším se na shledanou příští pondělí, na které chystám přehled operních plánů českých divadel na letošní sezónu 2010/11.