Figarův rozvod. Vynikající herecké výkony Jany Štěpánkové a Borise Rösnera v komedii Ödöna von Horvátha

5. srpen 2023

Ve své hře Figarův rozvod (1936) Ödon von Horváth domýšlí a rozehrává osudy hrdinů Beaumarchaisovy Figarovy svatby. Zasazuje je ovšem do své současnosti – stejně bouřlivé jako předrevoluční Francie, avšak poněkud krutější a syrovější. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Hrabě Almaviva (Jiří Adamíra), hraběnka, jeho žena (Jana Štěpánková), Figaro (Boris Rösner), Zuzana, jeho žena (Jana Paulová), lesní adjunkt (Pavel Trávníček), porodní bába (Nina Divíšková), řídící učitel + průvodce (Radim Vašinka), Antonio (Soběslav Sejk), Fanchetta, jeho dcera (Taťjana Medvecká), Pedrillo (Michal Pavlata), strážmistr (Miroslav Středa), komisař (Jiří Hálek), Cherubín (Pavel Soukup), host (Miroslav Moravec), důstojník (Bořivoj Navrátil) a další
Dramaturgie: Oldřich Knitl
Překlad: Jarmila Hrubešová
Hudba: Jiří Váchal
Režie: Michal Pavlík
Natočeno: 1992

1. července 1938 prolétla podvečerní Paříží krátká, ale prudká vichřice, která porazila stoletý kaštan na rohu Champs-Elysées. Pod jeho větvemi na místě zemřel šestatřicetiletý rakouský prozaik a dramatik Ödön von Horváth. Paradoxní smrt, skoro jako z některé z Horváthových her. Větve padajícího stromu totiž nadlouho pohřbily i Horváthovo dílo, které zažilo renesanci až začátkem 60. let minulého století. Z nedlouhého Horváthova života patří dramatické tvorbě jedno desetiletí, léta 1926 až 1936. Světoběžník a svou podstatou „Evropan“, který podle svých slov „vlast nikdy žádnou neměl a nijak tím netrpěl,“ o své tvorbě řekl:

Nepíši proti, ukazuji jenom… Nepíši však také nikdy pro, takže se může stát, že to vypadá jako proti. Existují jenom dvě věci, proti kterým píši, a to je hloupost a lež. A dvě, za něž se stavím, a to je rozum a upřímnost.

autoři: Oldřich Knitl , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Související

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.