Obscénní pták noci – kultovní román latinskoamerické literatury poprvé v českém překladu

José Donoso, 1981
José Donoso, 1981

Čestným hostem letošního veletrhu Svět knihy byli latinskoameričtí autoři. V souvislosti s tím připravuje nakladatelství Malvern v nejbližších měsících vydání jednoho z nejdůležitějších románů tzv. boomu latinskoamerické literatury. Jde o román Obscénní pták noci chilského spisovatele Josého Donosa v překladu Michala Špíny. Právě s ním a s hispanistou Vítem Kazmarem hovořil o připravovaném překladu Petr Šmíd.

José Donoso (1924-1996) je řazen k předním představitelům boomu latinskoamerického románu, který proběhl v 60. a 70. letech 20. Století. Nikdy nedosáhl takové popularity jako Gabriel García Márquez, Mario Vargas Llosa, Julio Cortázar či Carlos Fuentes, s jejichž nejdůležitějšími díly se již český čtenář mohl seznámit.

Z Donosova pozoruhodného díla byl do češtiny přeložen pouze románový debut Korunovace (orig. 1957, česky 1966 v překladu Vladimíra Medka). Korunovace však představuje ještě Donosa ovlivněného sociálním realismem (ačkoli sám autor se tomuto označení bránil). Kniha se zabývá tématy úpadku, rozkladu společenského řádu a hledáním vlastní identity. Tyto problémy už Donosovu románovou tvorbu neopustily. Platí to i pro do češtiny nepřeložené romány Este domingo (1966, Tuto neděli) a El lugar sin límites (1967, Místo bez hranic). Donoso se postupně propracovává k tématu rozpadu lidské existence, ztráty identity světa a jeho obyvatel.

Kniha je pro čtenáře výzvou

Svět knihy Praha 2019

Rukopis Obscénního ptáka noci (El obsceno pájaro de la noche, 1970) vznikal z velké části ve Španělsku. I přesto je považován za posledním román Donosova prvního chilského období (v letech 1973 až 1981 odešel do emigrace). Mezník však tento román netvoří jen v autorově životě, ale končí i první etapu zmiňovaného latinskoamerického boomu (García Márquez, Vargas Llosa, Cortázar i Fuentes stihli do konce 60. let publikovat svá zásadní díla a dobýt si světového věhlasu). V průběhu následujících dekád se Donosův román dočkal překladu do více jak 12 světových jazyků.

Obscénní pták noci je značně komplikovaným dílem, které je pro čtenáře výzvou. Pojednává o řadě témat jako je mnohost identit, sexualita, konflikt privilegovaných s obyčejnými lidmi. Román je však především sondou do temných zákoutí lidské duše. Onen „pták noci“ je symbolem, který se v románu téměř neobjeví. Donoso si ho vypůjčil z korespondence svého oblíbeného autora – amerického spisovatele Henry Jamese: „The natural inheritance of every one who is capable of spiritual life is an unsubdued forest in where the wolf howls and the obscene bird of the night chatters.“

Román, který psal mne

Změnu svého psaní vysvětluje Donoso tím, že v předešlých románech kontroloval, jakou část svého nevědomí chce do románu vložit. Coby zkušený autor se tentokrát psaní zcela odevzdal.

Ten román jsem nepsal já, to on psal mě.

Ačkoli je promyšlená struktura románu bez debat, Donoso se v něm vyrovnává se svými osobními běsy a obsesemi. Nezapomínejme, že měl bohaté zkušenosti s psychoanalýzou i drogami. K automatickému textu má však román Obscénní pták noci daleko.

Nový boom latinskoamerické literatury? Svět knihy nabídne víc než Vargase Llosu

Mario Vargas Llosa

Od 9. do 12. května bude na pražském Výstavišti probíhat mezinárodní knižní veletrh Svět knihy. Čestným hostem je letos Latinská Amerika. Největší pozornost poutá návštěva držitele Nobelovy ceny peruánského prozaika Maria Vargase Llosy. Neměla by však zastínit jedinečnou příležitost seznámit se s aktuální latinskoamerickou literaturou, která se již oprostila od dědictví „boomu“ z let 60. a 70. minulého století.

Kniha samotná naplňuje rysy specifického žánru románu o románě. Text knihy Obscénní pták noci vzniká pod rukama vypravěče a hlavní postavy Humberta Peñalozy. Jehož identita je postupně v románu zdvojena až ztrojena (mění se v postavu Němáčka – v originále Mudito) a později v imbunche (postavu, charakteristikou svým znetvořením, si autor vypůjčil z mytologie chilských indiánů).

Krom zdvojení řady hlavních postav pracuje Donoso také s kompozicí labyrintu, jehož podobu mají obě budovy, v nichž se děj románu především odehrává. Symbol, který pochází ze starověkého Egypta a antického Řecka, dostal v éře křesťanství nový význam cesty ke spáse. I u Donosa se nalezení cesty z labyrintu rovná dosažení vysněného vysvobození.