Nové povídky Pavla Drozda, Dana Beka a Hany Kosákové

Pavel Drozd: Lublaňská ofenziva

Snění o vytouženém „jinam“ hrdinku povídky Pavla Drozda zanese až do slovinské Lublaně. Není ale Lublaň blížencem Prahy? Není příliš blízká a povědomá? A nestává se právě tady ten dříve blízký a povědomý muž nedosažitelným cizincem? A kde je vlastně ono „tady“? V povídce Lublaňská ofenziva se dřívější jistoty ztrácí nejen ve víru pochybností, ale zejména ve víru nezměrné básnické imaginace, která umožní dohlédnout třeba až na dno duše.

Povídky Pavla Drozda, z nichž jsme na Vltavě v loňském roce uvedli dvě – Pan Květen a Kam odcházejí maminky – bývají nekompromisně o lásce. O její dvojakosti, poťouchlosti, o její síle obšťastnit i zlámat vaz. Přidá-li se k věčnému tématu lásky i schopnost zmatky duše vykreslit básnicky přesným, bohatým a rafinovaným jazykem, pak se čtenář může prostřednictvím Drozdových textů setkat i sám se sebou.

Lublaňská ofenziva jako jedna ze čtrnácti „pohádek o lásce“ povídkové knihy Trvalé bydliště v hodinovém hotelu (Novela bohemica, 2015) strhává divokým tempem, kterým se hrdinka pohybuje jak na cestě z Prahy do Lublaně, tak vrstvami svých snů, představ a vzpomínek. Pohádkový boj s drakem se v kontextu znovuprožívaného osobního dramatu stává možností, jak se s ním konečně vypořádat.

Dan Bek: Temná Muhehe

Antony vzal job copywritera ve velké agentuře, nechal si ho osladit balíčkem benefitů a pořídil si oblek z hroší kůže. Ale ten mu příliš nefunguje. Takže se od pondělí do pátku smaží v pekle korporátu v desátém patře ultramoderní budovy s panoramatickým výhledem na město. Ale pak jednoho dne na ulici náhodou narazí na svou femme fatale, svůdnou a tajemnou básnířku Temnou Muhehe…

Futuristická romance v éře nesmrtelnosti lidstva. Dosud nepublikovaná povídka Dana Beka, prozaika, básníka – člena vršovického Poetria a grafického designera. Autor varuje – tento pořad není vhodný pro androidy. 

Hana Kosáková: Rodinný majetek, Jiné časy    

V první povídce z knihy Návrh skupinka dětí na zahradě pohřbívá kočku. K domu přijíždí bílá dodávka. Rodinný přítel Marek si chce v kůlně na čas složit pár kusů nábytku. Echt biedermaier, zámecké exempláře. Rodinný majetek, který ale zrovna ztrácí na ceně… V povídce Jiné časy se rodina schází na chalupě, kterou si pronajala jako připomínku starých časů. Nedaleko odtud totiž stála dnes už zbořená roubenka, do které jezdili v létě s babičkou...

Život jaký je, ve světě jaký je. Alespoň se to tak zdá… „Kniha Návrh je znepokojivou směsí, v níž se mísí věcnost s jazykovou hrou, naivita s rafinovaností, insitnost s poučeností, vtip s vážností, prvotní údiv s jízlivou ironií, ostrá sebereflexe se společenskou kritičností.“

Rusistka, bohemistka a překladatelka Hana Kosáková (1978) působí v Ústavu východoevropských studií FF UK. Soubor textů Návrh (Fra, 2023) je jejím knižním debutem.

Magdalena Platzová: Vincentův kamarád     

Vincent, Berenika, Vincentův přítel. Trojice lidí, kterým nahlédneme do propletence vztahů, a také do motivací, které ovlivňují jejich rozhodnutím. Vztahy mezi muži a ženami předvádí autorka očima bezejmenného vypravěče, jež dá do pohybu události na malém ostrůvku, kde tráví dovolenou. Touha, žárlivost, přátelství a věrnost stojí za autentickým lidským příběhem.

Osudy protagonistů se rozvíjí na pozadí krásné romantické krajiny, která posluchače přenese na dovolenou strávenou na pláži u moře. Pocítíme lákadlo ciziny a skoro až dotyk mystiky, jako by existovalo i něco na pohled nezřetelné, ale pocity vnímatelné. Povídka pochází ze sbírky povídek Recyklovaný muž (Torst, 2008), ve které autorka rozebírá mezilidské vztahy, popisuje důležité životní momenty, které nás ovlivňují, rány a bolesti, které zraňují a zůstávají nevysloveny. Vypravěči jsou muži nejrůznějšího věku i povah.

Spisovatelka, novinářka, publicistka, autorka knih pro děti a divadelních her Magdaléna Platzová (1972) se narodila v Praze do rodiny dokumentaristy Josefa Platze a spisovatelky Edy Kriseové. Vystudovala filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Jako novinářka působila v Literárních novinách a v Respektu. Je autorkou románů Aaronův skok, Anarchista a Druhá strana ticha, dvou povídkových souborů a dětské knihy Toník a jeskyně snů. Od roku 2009 žije s rodinou v Lyonu. Její román Život po Kafkovi byl nominován na Magnesii Literu 2023 v kategorii Próza.

Jaroslav Formánek: Mosazná klička      

Povídka Mosazná klička je cestou do minulosti, do vzpomínek hlubších než kam sahá jeden lidský život. Malým domem v Nádražní ulici prošly velké dějiny. Býval tu židovský obchod s látkami, po arizaci železářství, po osvobození truhlárna a po 48-tém výrobna rakví. A život běží pořád dál. Návrat vypravěče do známých míst oživuje zasuté vzpomínky na dobu, kdy tu byl na brigádě jako rakvářův pomocník. Povídka ze sbírky Škrábanice, kterou v roce 2015 vydala Revolver revue.

Jaroslav Formánek (1960) se narodil ve Veselí nad Moravou. Podobně jako se to stalo mnoha jeho vrstevníkům, i Formánkovo dětství silně ovlivnily události roku 1968. Na gymnáziu odmítl vstoupit do socialistického svazu mládeže. Proto nedostal doporučení, aby mohl jít studovat svou vysněnou školu – FAMU. Několik týdnů studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Po nevydařených studiích se vrátil do Veselí, kde pracoval v tamních železárnách. V tu dobu už byl v kontaktu se členy undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe, se signatáři Charty a pravidelně pročítal exilový časopis Svědectví. Železárny vyměnil za studio Barrandov, kde získal práci řidiče. Roku 1989 emigroval do Francie, která jej inspirovala v jeho pozdějšítvorbě. Zpátky do České republiky se vrátil v roce 2006. Pracoval jako redaktor v Respektu, spolupracuje s Revolver Revue a Ústavem pro studium totalitních režimů. Je autorem románů Francouzský rok a Morituri, novel Dlouhá kakaová řasa a Cesta a sbírky povídek Beze stop. Autorsky se také podílel na trilogiiČechoslováci v Gulagu.