Knižní KULTIvátor. Young Adult literatura jako absurdní sci-fi i nenucený ponor do citlivého tématu

Vzpoura mazlíčků

Román Felikracie francouzské spisovatelky H. Lenoir ironicky čerpá z mnoha klasik žánru science-fiction, na které často naráží – od legendárních děl po „guilty pleasure“ brak. Jak totiž v poděkování trefně píše autorka: „Sci-fi je ještě pořád (příliš) vysmívaná, ale co je důležitější než naše budoucnost? Jak zachránit lidstvo s účesy na výstavu koček a v kigurumi (overalu s kapucí s ušima) líčí ve svých zápiscích dvojice mladých protagonistů – Jásín a Rosamunda. Autorka šikovně osciluje mezi hrdinským dobrodružným příběhem a groteskou – a to jak zábavnými situacemi, obrazy i kontrasty, tak jazykovým humorem. Překladatelka Sára Vybíralová si tu vyhrála s nepřeberným množstvím pop-kulturních narážek, expresivních výrazů, slangu i rozverných příměrů. Text je tak rozdělen do různých částí s názvy jako The Catwalking Dead, Kočičinečné řešení nebo Tlapková pěchota.

Proč mi nemůžou všichni dát pokoj?

Nová próza Petry Soukupové Katka už nebude divná z perspektivy vypravěčky ukazuje různé aspekty nástupu a rozvinutí anorexie. Plíživé začátky, kdy hrdinku izolace způsobená jinakostí a studem vede ke snaze řešit vše sama a hledat zdánlivě snadnější cesty, jak dosáhnout výsledku. Prohlubování této izolace způsobené nedůvěrou k okolí, které ji nejprve podněcovalo k hubnutí, od kterého ji pak zase odrazuje. Obnažuje zoufalství hlavní postavy, která pro sebe z této izolace nevidí žádné východisko, když považuje celý okolní svět (který jí přece celou dobu podsouvá svůj ideál krásy) za nepřítele. Příběh nedidakticky přirozeně plyne jak v knize, tak v audioknižní podobě, kdy režisérka Martina Frejová Krátká s interpretkou Anetou Kalertovou dovedně využívají schopnosti Petry Soukupové psát jakoby v autentickém toku řeči či proudu vědomí, až už jde o dospělého, dítě nebo adolescenta.