Osudy Vlasty Reittererové. Rozhlasové vzpomínání hudební historičky, překladatelky a publicistky
Vlasta Reittererová se zaměřuje na hudební divadlo 19. a 20. století, židovsko-německé skladatele a hudbu meziválečného období. Vedle všech svých profesí také vychovala čtyři děti.
Dlouhé roky žije se svým manželem a nejbližším spolupracovníkem Hubertem Reittererem ve Vídni. Dětství prožila v pražském Břevnově uprostřed loutek, „komediální žílu“ zdědila po svém otci. V Praze šedesátých let zažila bohémské roky v divadlech malých forem, ale např. i v Krušnohorském divadle v Teplicích. I přesto dostudovala hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity.
Vždycky jsem chtěla být herečkou, spisovatelkou a učitelkou a všechna ta tři přání se mi splnila.
Vlasta Reittererová
Působila coby dramaturgyně Pragokoncertu a s vděkem vzpomíná na práci pro Kruhy přátel hudby. Pro její profesní život byla určující osobnost muzikologa Ivana Vojtěcha, který ji nesčetněkrát dodal odvahu a sebevědomí, zejména v návratu k hudební vědě. Všechno, co chcete vědět např. o Viktoru Ullmannovi nebo Aloisi Hábovi, se dozvíte od Vlasty Reittererové. Z němčiny i do němčiny přeložila mnoho knih a některé také napsala nebo je jejich spoluautorkou, je také podepsána pod řadou odborných studií.
Rozhodně nepohrdá popularizací hudební vědy a stovky jejích textů v doprovodných programech divadel a orchestrů, ale i hudebních časopisech se čtou jedním dechem, stejně tak jsou posluchačsky přístupné její přednášky nebo rozhlasové pořady. Přesto za nejtrefnější považuje výrok svého vnuka Matýska: „Muzika se poslouchá, ta se nepovídá!“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
-
James Grady: Šest dnů Kondora. Dramatický boj o život jednoho z pracovníků CIA ve Washingtonu
-
Peter Benchley: Čelisti. Strhující souboj člověka se žralokem bílým
-
Jules Verne: Vynález zkázy. Podaří se pirátům získat od profesora výbušninu, která může zničit svět?
-
Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.