Stavovské divadlo jak ho známe i neznáme. Uplynulo 240 let od jeho otevření
Stavovské divadlo patří k nejstarším v Evropě s nepřetržitým provozem. Bylo otevřeno 21. dubna 1783 představením Emilia Galotti. Tento rok si tak připomínáme 240. výročí založení této scény.
Patrie et Musis! Toto heslo bylo vepsáno do průčelí Stavovského divadla, které poprvé zahájilo svou činnost 21. dubna 1783. Budovu dal postavit jako scénu pro veřejnost hrabě František Antonín Nostic-Rieneck. V archivu Národního divadla je ale první zmínka o Stavovském divadle archivována až od 16. listopadu 1920. Toho dne totiž vnikl do budovy rozbouřený český dav a tehdejším německým nájemníkům budovu zabavil. Od té doby se píše historie Stavovského divadla jako Divadla národního. V seriálu Mozaiky se tak zaměříme na události méně známé, které jsou spojeny s provozem Stavovského divadla po jeho připojení k Národnímu divadlu.
Záboru divadla v listopadu 1920 se věnovala režisérka Petra Tejnorová se svým týmem v inscenaci Stavovské národu!, jíž je věnován jeden díl seriálu. Jak se vyvíjel repertoár činohry i opery Stavovského divadla po roce 1920 prozrazuje archiv Národního divadla, ve kterém jsou uloženy například i návrhy scény a kostýmů od Františka Muziky k inscenaci legendárního Dona Giovanniho. Ten měl ve Stavovském divadle světovou premiéru v roce 1787. Seriál uzavírá urbanisticko-architektonický vhled do klasicistně-barokní povahy budovy, jejímž autorem byl architekt Anton Haffenecker.
Související
-
Obsazení Stavovského divadla rekonstruuje performance Stavovské národu!
Ačkoli bylo slavnostně otevřeno roku 1783, první zmínka o Stavovském divadle v archivu Národního divadla pochází až z 16. listopadu 1920. Proč?
-
Do čela Činohry Národního divadla se postaví SKUTR, Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský
Poté, co současný šéf Daniel Špinar ohlásil předčasný odchod z funkce, oslovilo vedení divadla několik kandidátů. Vítěznou koncepci předložil tandem SKUTR.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.