Karel Poláček: Bylo nás pět

Z maloměstského prostředí, které tak důvěrně znal, vycházel i ve svém nejrozsáhlejším a nejzávažnějším díle, v románové pentalogii „Okresní město“, „Hrdinové táhnou do boje“, „Podzemní město“, a “Vyprodáno“, jejíž poslední díl už nedokončil. („Okresní město“ v interpretaci Jana Vlasáka najdete také na stránkách Čtenářského deníku.)

Naposledy se Poláček do městečka, ve kterém vyrůstal, vrátil za války, ve své poslední a určitě nejpopulárnější knížce „Bylo nás pět“, kterou s potěšením čtou dospělí i děti. V těžké době, kdy už jako Žid nesměl pracovat v novinách ani publikovat pod svým jménem, se rozpomínal na šťastný čas dětství. A dítě, školák Petr Bajza, syn obchodníka koloniálním zbožím (stejně jako sám autor), je také vypravěčem příběhu, či spíše maloměstské kroniky. Očima Péti Bajzy sledujeme rok, členěný střídáním ročních období a zachováváním příslušných tradic. Začátek a konec školního roku, vysvědčení, prázdniny, Vánoce… I dětské hry se mění podle ročních dob - tak, jak to dnes už vlastně neznáme. Poklidný, očekávatelný běh života jen čas od času naruší velkolepá událost: pro dítě je to především příjezd cirkusu!