Výběr z denního tisku, 3. dubna
Připravil Karel Kratochvíl.
Zastupující ředitel Národního divadla Václav Pelouch včera odvolal šéfa opery Roka Rappla. Jeho odvolání bylo podle Jany Machalické očekávatelné, a jak píše v Lidových novinách, bylo jen otázkou času, jak dlouho nezkušený a nekompetentní šéf na tak exponovaném postu vydrží. Představoval si vedení opery Národního divadla jako Hurvínek válku.
Ve chvíli, kdy se celá opera ocitla kvůli nedomyšlené transformaci na huntě, v klidu si podle autorky sloupku realizoval své kšefty jinde. Působil jako chlapeček, který dostal předčasně sofistikovanou hračku. Nakonec by se jí i vzdal, jen kdyby ho nechali v dětském pokojíčku aspoň do konce sezony – ovšem za šéfovský plat. Dodává v Lidových novinách Jana Machalická.
Ke vzácné shodě dospěly operní kritičky Helena Havlíková a Věra Drápelová, které navštívily Dona Carlose v Národním divadle. Havlíková v Lidových novinách upozorňuje, že v přízemí Státní opery zněl Carlo pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka jako sóla pro dechové nástroje s doprovodem sólistů. Inscenátoři se nechali unést vnějškovými asociacemi – premiérové obsazení i výkonu orchestru měly k prestiži první scény daleko.
V titulku Mladé fronty Dnes stojí: „V Národním divadle chtěli uctít Verdiho, místo toho ho pohřbili.“ Pro Věru Drápelovou je záhada, proč se vedení opery rozhodl pro koprodukční projekt s Helsinkami. Inscenace je přeplácaná postpunkovými symboly a současně fádní, není to čistá stylizace, která by dílo vyložila. „Žádný pěvecký výkon nestál za zapamatování,“ konstatuje Drápelová a Dona Carlose hodnotí dvaceti procenty.
Titulní stranu Mladé fronty zdobí Šampaňské – reklamní plakát Alfonse Muchy z roku 1899. Důvodem je podle Václava Hnátka očekávaná událost roku: tenista Ivan Lendl přivezl na výstavu v Obecním domě svou jedinečnou kolekci Muchových plakátů.
Alfons Mucha vytvořil 119 originálních plakátů, Ivan Lendl jich nasbíral 116. Pro bývalou jedničku bílého sportu je sbírka zajímavou investicí, podle Marty Sylvestrové z Moravské galerie se ceny originálních plakátů pohybují mezi dvěma sty tisíci a milionem korun. Výstava se otvírá za týden a podle informací Mladé fronty Dnes potrvá v pražském Obecním domě do konce července.
Joanne Rowlingová své Prázdné místo nenaplnila, míní Hospodářské noviny. Řeč je o nejnovějším románu britské autorky, která proslula sedmidílnou ságou o Harrym Potterovi. Prázdné místo má být podle Petra Fischera autorčiným pokusem ujistit čtenáře po celém světě, že dokáže překročit svůj pohádkový stín.
Rowlingová se proto pustila do sociálního románu. Ne že by autorka přímo přednášela, ale její aktivistický zápal pro záchranu nevinných odpadlých dnešní společnosti nakonec násilně křičí, takže věty a slova románu jsou nakonec jen demonstrací hotového postoje. Ne každé psaní musí být románem, ne každé čtení musí být literaturou. Uzavírá svou recenzi Prázdného místa Petr Fischer v Hospodářských novinách.
Dáma středního věku u prvního zastavení zbledla a beze slova odešla z Czech Photo Gallery. Pod názvem „Jiné tváře sériových vrahů“ tam vystavuje Josef Hník. Návštěvník expozice musí mít podle Jana Šídy z Práva krunýř trpělivosti.
Vedle obrazů sériových vrahů je totiž uveden i jejich životopis a vražedné skóre. Navíc v sevřeném prostoru galerie se v sugestivním pološeru některých místností obličeje zločinců zjevují téměř jako duchové. Bylo by ale chybou chápat expozici jako bulvární přehlídku krvavých senzací.
Právě zkarikované a prohnuté tváře vrahů se zdeformovanými rysy poukazují i na podobně postižené duše. Jan Šída dává v Právu výstavě 80 % a cituje z návštěvní knihy expozice, kde se píše, že „Jiné tváře vrahů“ jsou děsivé z hlediska lidskosti, obdivuhodné zpracováním z hlediska uměleckého a varující z hlediska společenského.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.