Výběr z denního tisku, 22. března

Hospodářské noviny kromě medailonků finalistů také shrnují odkaz Jindřicha Chalupeckého. Jeho jméno je dnes spojováno především s cenou pro umělce do 35 let. Marek Pokorný připomíná, že Chalupecký, levicový intelektuál, organizátor Bloku výtvarných umělců nebo redaktor Listů pro umění a politiku, byl po roce 1948 zbaven možnosti publikovat.

Významně profiloval Galerii Václava Špály, podílel se na činnosti Skupiny 42 a byl autorem mnoha statí věnovaných poválečnému modernímu umění. Chalupeckého perspektiva je dnes jen obtížně využitelná pro porozumění literárním nebo výtvarným dílům, ale umožnila neopakovatelně formovat několik generací kritiků umění, umělců i uměleckých institucí, připomíná Marek Pokorný v Hospodářských novinách.

Právo přináší rozhovor s představitelkou jediné ženské a zároveň hlavní role agentky Hapgoodové – Simonou Postlerovou, která se objeví v premiéře Divadla Na Vinohradech – Dvojitý agent. A jak si Hapgoodová s Postlerovou rozumí? Herečka odpovídá: „Rozumím jí velice dobře a doufám, že nebudu sama. Vždyť žen, které se pohybují v ryze mužském prostředí ve velmi náročné profesi, je dnes plno. Všechny dobře znají vyčítavý pocit, že nemají na své děti dost času. Být mámou a agentkou je fakt hodně těžké,“ popisuje v Právu práci na roli Simona Postlerová.

Nový typ písma Comenia Script měl žákům základních škol usnadnit výuku psaní. Podle Mladé fronty Dnes ale projektu hrozí krach. Kateřina Frouzová ve svém článku za příčinu označuje monopol vydavatelství a vysokou cenu písanek. Stanislav Doležal z nakladatelství Svět se ale brání tím, že cena závisí na nákladu: „Pokud bude příští rok zájem vyšší, budeme se snažit ceny snížit,“ říká nakladatel, který také připomíná, že písanky jsou vyrobené ekologickým způsobem a jejich cena není od konkurence zas tak odlišná. Autorka písma zatím monopol porušit nehodlá a poskytnout licenci jiným vydavatelům nechce. Ministerstvo podle ní mělo licenci k písmu koupit samo, uvádí pro Mladou frontu Dnes Radana Lencová.

Tytéž noviny přinášejí recenzi výstavy Eduarda Ovčáčka v pražském Topičově klubu. Radim Kopáč píše, že zklamaný bude ten, kdo čekal, že další mistrova retrospektiva nemůže překvapit. Opak je pravdou, expozice s názvem Znovu a jinak překvapuje, a to obrazy, asamblážemi, grafickými listy, digitálními tisky nebo sochami. Od Mladé fronty si vysloužila 85 %.

Činohra brněnského Národního divadla o pár týdnů předběhla pražské Divadlo pod Palmovkou a uvedla v české premiéře Seidlerovu Královu řeč. Příběh, který proslavil Oskarový film a který ožívá na prknech Mahenovy činohry, hodnotí Lidové noviny. Do role logopeda obsadil hostující režisér Martin Stropnický Ladislava Freje, Martin Sláma ztvární vévodu z Yorku.

Králova řeč nepřináší na repertoár nic převratného, v běžných podmínkách by se dalo říci, že by si mohla najít své místo na komerčnějších scénách, než je Národní divadlo. Ale vzhledem k situaci divadla oslabeného minulým uměleckým vedením může inscenace působit na soubor i na diváky jako příjemná vzpruha, hodnotí Kateřina Slámová Bartošová v Lidových novinách.

A ještě jedna glosa z Hospodářských novin. Spisovatelka Petra Hůlová píše o financování kultury v sloupku o darmožroutech k nezaplacení. Smůla umělců je podle ní v tom, že na rozdíl od lékařů a železničářů jako by neměli čím vyhrožovat. A nepřesvědčeného nepřesvědčíte. Přirovnává podporu umění k sociálním podporám handicapovaných a píše, že kdejaký umělec je svého druhu mrzáček. Sociální, emoční nebo vztahový. Legrační je, že na Západě si otázku, proč ony darmožrouty živit, nekladou.