Výběr z denního tisku, 11. prosince
Připravil Karel Kratochvíl.
Radokův Troilus a Kressida měli minulý týden v Národním divadle premiéru, kterou navštívila i Jana Machalická – v Lidových novinách oceňuje Radokovu režii jako obrazivou s metaforickým cítěním, výrazně stylizovanou. Do inscenační stavby musí ale zapadnout veškeré prvky, což není případ všech herců. Zejména pánská část souboru Machalickou zklamala, snad jedině hostující Karel Dobrý dokázal v roli Odyssea přenést své sdělení přes rampu. Z ženské části hereckého obsazení zaujala Kateřina Winterová coby Kressida a Petra Špalková jako Kassandra.
V Torstu vychází deník Jana Vladislava, esejisty, editora a překladatele, který je podepsán pod padesátkou titulů Michelangela, Baudelaira, Verlaina nebo například Shakespearových sonetů a Chartou 77. Po jejím signování byl nucen odejít na čtyři roky do francouzského exilu. A právě tehdy vznikl základ k textům, které Vladislav obohacoval o úvahy a eseje. Podle Lidových novin patří vedle Celého života Jana Zábrany, Divišovy Teorie spolehlivosti, Deníku Pavla Juráčka a Letu let Josefa Hiršala k nejdůležitějším novodobým českým literárním dílům psaným deníkovou formou.
Ve foyer Divadla v Dlouhé vznikla zvláštní hospoda. Těmito slovy zahajuje svou recenzi inscenace Kabaret Kainar Kainar Michal Zahálka v Hospodářských novinách. A pokračuje: podle vybavení a stěn zaplivaná čtyřka, kde ale hraje k poslechu velice dobrá kapela s rozsahem od swingu po big beat. Dřívější úspěšné kabarety z Dlouhé vždy spojovaly písně a hříčky dvou autorů, tentokrát se Jan Borna a kolektiv soustředili jen na autora jediného. Základní rovinou je Kainerův jazz, swing a blues, ale velký prostor dostává samotná čistá poezie. Sled básní a písní narušují groteskní výstupy z Kainarova dramatu Ubu se vrací. Příjemný večer u sklenky vína s básníkem si divadlo i jeho diváci určitě zaslouží.
Galerie Václava Špály vystavuje videoart Marka Thera – držitele loňské Ceny Jindřicha Chalupeckého. Tři videa pod názvem Ludwig, Oskar und Thomas promlouvají o tragických osudech dětských hrdinů. K vidění je i nové Therovo dílo Vnuk. Helena Kardová tvrdí v Hospodářských novinách, že autor si sice libuje v událostech doby minulé, které ale mají aktuální dopad. Ostrý kontrast výtvarně pojatého obrazu a zdrcujícího obsahu Vnuka – zatím nejrozsáhlejšího Therova videofilmu – udržuje diváky po celých čtyřicet minut ve znepokojujícím napětí.
Bára Hrzánová sehraje po hrách Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák znovu postavu Heleny Součkové – tentokrát v Dardě Divadla na Jezerce. Helena Součková už není bezstarostným dítětem, ale herečkou v divadle, kde musí hrát, co ji nebaví. A divák v jejích trápeních často pozná i to své – míní Nela Herrmannová, která na zítřejší premiéru upozorňuje v Mladé frontě Dnes. Režie se ujal Arnošt Goldflam, který takto vysvětluje, jak rozložil čtyřiačtyřicet románových postav mezi osm herců: „Byla s tím strašná práce. Ale dnes je běžné, že herci figurují ve více postavách, takže to není nic, s čím by se ještě nikdy nesetkali. Všechny účinkující jsme posadili na jeviště, takže zároveň tvoří druhý plán hry.“ Říká Arnošt Goldflam.
Od zítřka začíná předprodej 68. ročníku Pražského jara. Festival se uskuteční mezi dvanáctým květnem a druhým červnem, a jak říká jeho ředitel Roman Bělor, bude mít hlavně francouzský šarm. Filharmonický orchestr Radia Franc přednese zahajovací koncert a Mou vlast a také českou premiéru díla skladatele Kryštofa Mařatky Vábení věnovanou Václavu Havlovi. Přijedou i vynikající klavíristé, podrobnosti se dočtete v dnešním Právu.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.