Výběr z denního tisku, 28. listopadu

Výstava Kupkových obrazů v pražském Salmovském paláci představí díla, která malíř posílal na pařížské salony. Tam Kupka prezentoval své abstraktní obrazy zvané Amorfy. Expozice Národní galerie proto výstavu pojmenovala jako „Cestu k Amorfě“. Píše o ní Václav Hnátek v Mladé frontě Dnes, kde si můžete prohlédnout také tři malé Kupkovy reprodukce.

Obrazy z Kupkových salonů se sjely na výstavu z celého světa. Část expozice pochází přímo z Národní galerie, některá díla zapůjčilo Museum Kampa, další pocházejí z pařížských sbírek, jiná připutovala ze zámoří. Lidové noviny citují kurátorku výstavy, Markétu Theinhardtovou z pařížské Sorbonny: „Sté výročí Amorfy jsme mohli pojmout různě. Není to retrospektiva, jsou to takové průhledy, které svým způsobem nabízejí nový pohled na Kupkovu tvorbu.“

Mladá fronta Dnes píše perem Kláry Kubíčkové o antologii české poezie, která pod titulem Sto nejlepších českých básní 2012 vychází v brněnském Hostu. Editorka knihy Simona Martínková-Racková tvrdí, že se v posledních letech objevilo v české poezii několik nových proudů a tendencí. Například angažovaná poezie, nový patos nebo příklon mladých autorů k rozsáhlejším básnickým útvarům – poemám.

Do almanachu jsou zařazeny básně Jakuba Řeháka, Svatavy Antošové, Pavla Řezníčka, Milana Ohniska, Sylvy Fischerové, Petra Borkovce nebo začínajících autorů Pavly Medunové a Ondřeje Holubce. A kudy podle editorky vede hranice mezi dobrou a nezajímavou básní? Martínková-Racková odpovídá v Mladé frontě takto: „Konkrétnost, ale ne doslovnost. Syrovost, ale ne laciná vulgarita. Každodennost, ale ne banalita. Cit, ale ne sentiment.“

Kulturní rubrice Lidových novin dnes vévodí „literární středa“. Dočteme se tak o ocenění anglického PEN klubu pro anglický překlad novely Jáchyma Topola Chladnou zemí. Knihu, za kterou Topol dostal v roce 2010 Cenu Jaroslava Seiferta, přeložil Alex Zucker. Lidové noviny přinášejí také informace o knize Evy Kantůrkové „Řekni mi, kdo jsi“. Martin C. Putna píše, že větší část díla Evy Kantůrkové tvoří paměti, vzpomínky nebo eseje založené na osobních zkušenostech. A nejinak je tomu i v případě novinky, která vychází v Torstu.

I když o novinku jde jen do určité míry. Většinu motivů bychom našli i v předešlých knihách – komunistická a bohémská matka, heroičnost i grotesknost disentu, Písecko. Nové jsou reflexe událostí posledních let a hlavně forma. Kantůrková se tentokrát chopila platónského dialogu, ve kterém fiktivní tazatel klade otázky, které navádějí hlavního mluvčího k rozvíjení výkladu.

Ivu Bittovou vyzpovídal v Hospodářských novinách Daniel Konrád. Tématem rozhovoru je nová deska Zvon, kterou natočila s Pražskou komorní filharmonií pod taktovkou Davida Švece. Bittová říká, že album Zvon je ohlédnutím za celou její autorskou tvorbou. A na otázku, zda spolupráce s filharmoniky nějak barevně posunula aranžmá jejích písní, odpovídá takto:

„Prosila jsem aranžéry, aby neměli velké oči a nedeformovali čistotu a ryzost základu každé písně, který vznikal vždy jen v houslích a mém hlase. A jim se to nejen podařilo, ale ještě navíc vymysleli spoustu překvapení ve zvucích,“ říká Iva Bittová. Rozhovor s ní otiskují Hospodářské noviny.

A na závěr jedna gratulace z Práva, Eva Zaoralová dnes slaví kulaté životní jubileum. Věra Míšková ve svém článku pasuje Evu Zaoralovou na velvyslankyni české kinematografie a připomíná především její zásluhy coby dlouholeté umělecké ředitelky Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Její práce i osobnost byly už mnohokrát oceněny. Například v roce 2007 jí ředitel canneského festivalu Giles Jacob předal plaketu pro nejvýznamnějšího novináře. Před dvěma lety jí prezident Václav Klaus udělil medaili za Zásluhy a od roku 2002 je držitelkou francouzského vyznamenání Rytíř Řádu umění a literatury. Hospodářské noviny připomínají, že dnes večer bude Eva Zaoralová povýšena do hodnosti důstojníka tohoto řádu.