Imre Kertész pro Le Monde: Maďarsko opakuje své dějiny

Maďarsko je nešťastná země, v dějinách se nacházející vždy na špatné straně, říká Imre Kertész. Je to osudové a neumíme se z toho poučit. Maďaři jsou dnes údajně v podobné situaci, jako byli v třicátých letech minulého století či za režimu Janose Kadára. Maďarský spisovatel židovského původu přežil v patnácti letech Holocaust a svoji historickou zkušenost střední Evropy 20. století ztvárnil v řadě románů – například v Člověku bez osudu. Dodnes zůstává přísným i jasnozřivým kritikem současnosti. Byť jak říká, ve dvaaosmdesáti se mu o něco obtížněji hledají slova.

Je to už deset let, co odešel do Berlína, aby předešel útokům na svou osobu po zisku Nobelovy ceny v roce 2002. Nebyl brán tak docela Maďarem, byl napadán za svoje porevoluční publikované Deníky i veřejně zastávané postoje. Současný postkomunismus nazývá kulturou konzumu a nenávisti, která se obrací znovu proti Židům, ale nyní také Rómům a vůbec všem, kteří v uvozovkách nerozumí maďarské věci. Maďaři nikdy neměli šanci poznat skutečnou demokracii. Oproti Evropě se vnitřní společenský vývoj zpozdil v 16. století vlivem nájezdů Turků. Občas se člověk údajně ptá, jestli si společnost dovede vybrat, zda chce skutečně patřit k Evropě anebo se navracet ke kmenovému společenství svých předků přišlých z Asie.

Imre Kertész přirovnává současnou politickou situaci a pravicovou vládu Viktora Orbána k onomu krysaři německé legendy, který hrou na píšťalku dovedl z města vyvést všechny děti. Společenskému dialogu vévodí otázka toho správného maďarství a kultura nenávisti, jíž se celek utužuje ve své jednotě. Ve jménu boje za vlastní suverenitu se postavili proti Evropě. Státní pokladna je zadlužená, Maďaři si nedávno odhlasovali, že už nejsou republikou.

Kertész k tomu dodává, že jeho přítel spisovatel Péter Nádas poskytl v prosincovém čísle časopisu Es detailní analýzu nástupu nového autoritářství. Vychází z provincialismu a uzavřenosti života současné střední Evropy, kterou ovládají klany, to nejhorší maloměšťáctví a v případě Maďarska i náboženské kruhy. V metru si přečtete cedule typu: Ani levice, ani pravice, ale jděme cestou víry a Maďarska. Namísto rozumu vládnou veřejnému prostoru emoce, velká slova, romantismus a sentiment. Kertész nás varuje, že tato cesta současné střední Evropy může být začátkem další historické tragédie.