V klinči – zpověď režiséra Fatiha Akina

V klinči je také titul knihy. Vydavatel – hamburské nakladatelství Rowohlt – usoudil, že to, co Akin prožil a vytvořil, vydá na knihu. Po několik měsíců ho zpovídal a výsledkem je velmi zajímavý 250stránkový titul.

Kdo Akina zažil při premiérách jeho filmů ví, že za každý svůj film bojuje. Před startem nového filmu stojí s některým z protagonistů před filmovým plátnem a vypráví o příjemnostech i nepříjemnostech při natáčení. Svá líčení špikuje anekdotami a zajímavými příhodami. Oddanost a vášeň, s kterou své filmy prezentuje, je nakažlivá. Většinou se tomu tak děje v malých klubových kinech, ze kterých si pak jeho filmy najdou cestu na mezinárodní festivaly. Ověnčené cenami se posléze stanou předmětem různorodých vědeckých pojednání a osoba režiséra je povýšena na reprezentanta německo-tureckého kina.Tomu se Akin rozhodně brání, stejně tak jako připisování určitému filmovému stylu, nebo estetickému dogmatu. Svůj postoj, jak říká, vytváří pomocí dialogu.

Akinova cesta k filmu nebyla nejlehčí. Narodil se v Německu, kam jeho rodina přesídlila v 60. letech z Anatolie. Jeho matka byla učitelka, ale to mělo pramalý vliv na Akinův přistup ke škole a učení. Školní výsledky byly mizerné, on a jeho bratr byli členy band mladistvých a pohybovali se na hranici legality. Akin byl odmalička posedlý filmem, svůj první scénář napsal již na gymnáziu.

Akinovy filmy jsou zajisté z velké části autobiografické. Zrcadlí – jak sám říká – vše: chyby, trapnosti, hanebnosti i hříchy. Pokud je člověk upřímně reflektuje, posunou ho kupředu. Jedním z velkých témat Akinových filmů je rodina, vztahy mezi sourozenci.

Ve svém režijním debutu Solino ukazuje, jak úzká je hranice mezi legalitou a kriminalitou. Starší ze dvou bratrů se za ní ocitne velmi rychle. Když jeho bratr film viděl, nebyl zrovna nadšený a tak se Akin pokusil tento pošramocený vztah napravit ve filmu Soul Kitchen, v kterém bratrovi dává šanci chybu korigovat.

Další neméně důležité téma Akinových filmů bych nazvala „láskou na druhý pohled“. Je leitmotivem filmu Proti zdi i roadmovie V červenci z roku 2000. V obou filmech se protagonisti do sebe zamilují až po čase. Akin nevěří v lásku na první pohled. Ta je podle něj pouhým hollywoodským výmyslem.

V příštím roce má Akin v úmyslu dokončit a představit v Cannes svůj dlouho připravovaný dokument Odpadky v rajské zahradě, film o turecké horské vesničce, která se léta brání proti stavbě skládky odpadků. Kromě toho by rád natočil western a už se byl porozhlédnout v Kanadě po místech, vhodných pro natáčení exteriérů.

Fatih Akin: Im Clinch: Die Geschichte meiner Filme. Nakladatelství Rowohlt Hamburk 2011, 256 stran.