Lars von Trier lituje Dogville
Tragédie v Norsku vyvolala silnou mediální ozvěnu nejrůznějších reakcí. Některé se jen morbidně přiživují na neštěstí, údajně v Norsku největším od konce druhé světové války. Jiné se snaží postihnout podstatu nového společenského konfliktu, který vyvolává nenávist či nevraživost i v jinak otevřených a vyspělých západních demokracií Severní Evropy.
S jedním překvapivě upřímným prohlášením přispěchal i dánský filmař Lars von Trier, který nedávno ovládnul pódium canneského festivalu, když prostořece zažertoval o Hitlerovi a nacismu. Jenže tentokrát si Trier přečetl v novinách o sympatiích masového vraha Breivika k jeho filmu Dogville. Údajně jej považoval za třetí vůbec nejoblíbenější filmový titul vůbec. Oceňoval zejména tragický konec, který ve snímku evokuje masakr rasově smíšené komunity Dogville. A co více, mezi touto filmovou scénou a tragickou událostí se 69 mrtvými na norském ostrově Utoeya najdeme hned několik podobností. A tady už přestává legrace i pro von Triera.
„Je mi z toho úzko, když si jen představím, že tento můj, pro mne nejlepší film, mohl posloužit za takovou inspiraci,“ uvedl von Trier na webu dánského deníku Politiken. Ve svém dalším vyhlášení se pak skandální filmař pokusil pojmenovat údajné prostupování extrémní pravice do severské politiky, jehož jsme svědky například i ve Finsku či v jeho rodné zemi. Ve svém případě zmínil zejména Dánskou lidovou stranu představující třetí nejsilnější politickou sílu v zemi, která je už deset let ve vládě.
Podle filmaře už několik let vede nenávistnou kampaň například proti islámu a dalším minoritám. „Jejich ideová linie koresponduje s tím, co prohlašoval Breivik.V podtextu čteme stejný rasismus, kterému se pomalu dostává sluchu v severských zemích a na jehož základě nakonec jednal šílený vrah. Nemohu se ubránit dojmu, že jsme všichni v našich severských společnostech tak trochu zodpovědní za to, co se stalo v Norsku,“ prohlásil Trier. Dokonce vyzval vedení dánské pravicové strany, aby se přihlásilo ke spoluzodpovědnosti za tragédii.
Je jasné, že tentokrát to slavný i provokativní filmař myslí upřímně, bez náznaku postranních úmyslů. Burcuje společnost proti lhostejnosti i vyvolávání násilí a nevraživosti, kterou jsme dali po konci nacionalistických válek v Evropě spát. Nicméně je otázka, jestli mu po tom všem, co také dříve prohlašoval, bude někdo naslouchat. Naším neštěstím totiž je, že zároveň žijeme v době politické korektnosti, která zabraňuje, abychom bez předsudků, ideologií a pohoršení mluvili o skutečných problémech. Takže někdo jako Lars von Trier je z takové debaty předem diskvalifikován.
Nejposlouchanější
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
Balla: Velká láska. Opravdový milostný román, nebo nesmlouvavý a ironický pohled na současný svět?
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.