Medea z těsta, kabelka jako zbraň a další zajímavosti...

Offenbach je na žebříčku velikosti hessenských měst na pátém místě, těsně hraničí s Frankfurtem, ale pro Frankfurťany je něco jako pro Pražany Libeň. Offenbach byl dříve hessenským centrem kožedělného průmyslu a dodnes bojuje o jakékoli prvenství v konkurenci s bankovní metropolí. Daří se mu to až v posledních letech díky HfG, vysoké umělecké škole se statutem univerzity. Ti, co zde vystudují, jsou diplomovaní designéři. Offenbašská škola nabízí čtyři studijní obory: umění, komunikační design, scénografii a kostýmy a design výrobků. V současné době je zde imatrikulováno 600 studentů.

|foto: Eva Novak

Každoroční obchůzka je vyvrcholením studijního roku a zároveň ukončením letního semestru. Trvá tři dny a ukazuje návštěvníkům nejen průřez nejzajímavějšími projekty uplynulého roku, nýbrž i speciální umělecké práce, uskutečněné pouze pro tuto prohlídku. Vystavuje se již tradičně v několika budovách školy – jedna z nich je mimo jiné renesanční zámeček. Letos přibyly další zajímavé výstavní prostory – bývalé skladiště oleje v přístavu, velký sál patřící k nádraží a celé rozlehlé patro prázdné kancelářské budovy přímo v centru města.

|foto: Eva Novak

Jako každým rokem, tak i letos jsem měla možnost se přesvědčit o tom, že není v lidských silách vše obsáhnout za jeden jediný den. Bylo by nespravedlivé některý z vystavovaných oborů odbývat, všechny nabízejí originální nápady a jejich působivou vizualizaci. Již tradičně je vždy největší nával v prostorách, kde vystavují budoucí scénografové a kostyméři.

Pro letošní projekt, nesoucí název „Mýtus Medea“, měli studenti snad ještě originálnější myšlenky než v minulých letech. Například italská studentka Veronica Trebini vyrobila pro svůj projekt „Medea ala dente“ šaty pro hrdinku řecké mytologie z těsta. Její spolužáci prezentovali širokou paletu prací počínaje zakrvácenými šaty, přes styroporové figuríny až po analogii hry „Člověče, nezlob se“ (Medeo, nezlob se).

Dalším diváckým magnetem jsou bezesporu práce studentů oboru design výrobků. Některé z jejich návrhů espressoautomatů pro projekt Akademie designu jsou tak futuristické, že si jen těžko dovedeme představit, že by byly v dohledné době realizovatelné. Malý, téměř kapesní šicí stroj, fungující na principu kancelářské sešívačky, mě fascinoval. Dámská kabelka, která se v případě ohrožení majitelky mávnutím promění ve zbraň, mne okouzlila. Je několikavrstevná a uvnitř jsou zapracovány polštářky s tekutinou, které ji při prudkém pohybu uvolní a povrch kabelky ztvrdne.

Autonomní a užité umění, tradiční i elektronické postupy, individualitu a fantazii – to vše offenbašská škola designu podporuje, rozvíjí a prezentuje na vysoké estetické a technické úrovni. Letošní prohlídka studentských prací v Offenbachu mě opět nezklamala.