Místo rudoarmějců Supermani!
Kvůli oslavám dvacátého výročí odsunu sovětských vojsk se do Prahy vrátil legendární tank číslo 23, kterému před 20 lety dal David Černý růžovou podobu. Dnes je tento kontroverzní krok vnímán spíš jako atrakce. Bulharští umělci se nyní zasloužili o podobný skandál. Přemalovali známý památník rudoarmějců v centru Sofie na ikony americké populární kultury.
Místní tvůrci graffiti vzali útokem jeden ze známých pomníků komunismu zachycující sovětské vojáky při útoku 2. světové války. Devět postav ve známých kabátcích a čapkách se tu plíží do boje. V pěstech svírá kulomety, krčí se před nacistickými kulkami či s praporem nad hlavou hulákají extaticky do útoku. Vítězství nebo smrt! Z válečného masomlýnu se nenápadně stává třídní boj proletářů a rolníků proti fašistické bestii.
Byl to kus historie, memento 2. sv. války, ale také artefakt budovatelského socialistického umění, které hyzdilo každé město tak zvaného východního bloku. Jak museli být však obyvatelé Sofie překvapeni, když jejich Rudoarmějce sprejeři přes noc přemalovali na ikony americké pop kultury.
Z hrdiny volajícího s revolverem k útoku se stal Superman s červenými holínkami a modrým úborem poznačeným známým eskem. Za ním se nyní krčí místo soudruha ve zbrani Joker ze stejného filmu. Před ním poznáváte v zástupu bojového šiku Santa Clause či dokonce Ronalda McDonalda, patrona známého řetězce s rychlým občerstvením. Pod tímto předělaným dílem je napsáno něco jako: Hrdinové svého času.
Není pochyb o tom, že toto sprejerské dílo vzniklo v souvislosti s průvodem homosexuálů nazvaným Gay Pride, který se uskutečnil ve městě. Před přemalovaným pomníkem socialistického odboje proti nacismus se fotili návštěvníci v extravagantních oblecích i pobavení turisté. Méně pochopení projevil bulharský ministr kultury Veždi Rašidov, který tento čin odsoudil jako akt vandalismu.
Na druhou stranu ale přemalovaní Rudoarmějci svědčí o našem postupném osvobozování se nejen od idolů, ale i traumat historie, které se můžeme pomalu a postupně začít smát. Naštěstí to nyní můžeme vidět v nějaké uzavřené časové perspektivě – přesně jak je napsáno pod výjevem v Sofii.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.