Výběr z denního tisku 18. března 2011
Právo informuje o tom, že Národní divadlo uvede téměř po sto letech Wagnerova Parsifala. Hudební drama, které bylo naposledy uvedeno v roce 1914, bude mít premiéru zítra. Režisérem pětihodinové inscenace je umělecký šéf opery Národního divadla Jiří Heřman a představí se v ní přední domácí sólisté, například Eva Urbanová. Jak Právo doplňuje, do konce sezóny bude Parsifal uveden pouze 27. března, 3. a 22 dubna a 15. května. Pro příští sezónu je naplánována pouze jedna repríza, a to 4. dubna 2012. uvedení Parsifala označila Mladá fronta Dnes za nejambicióznější projekt letošní sezóny. Operou se zabývá i Petr Veber v Hospodářských novinách a v této souvislosti se ohlíží za festivalem Opera. „Zejména liberecké divadlo přispělo v případě Pucciniho opery Edgar něčím v obvyklém tuzemském repertoáru podobně vzácným, jako bude Parsifal,“ konstatuje redaktor.
Národní galerie v Praze vystavila zařízení ateliéru sochaře Zbyňka Sekala. Lidové noviny upozorňují, že to, jak místnost vypadala, je k vidění zdarma za výlohou Veletržního paláce. Sekalova práce zůstává více než deset let po jeho smrti z velké míry neznámá, ale současnou instalaci uměleckých děl a nástrojů z jeho ateliéru považuje Tomáš Pospiszyl za splátku dluhu. Galerie za výlohu umístila asi třetinu předmětů ze Sekalova ateliéru: nejsou tam jen sochy, ale i nábytek, pracovní nástroje a zatím nevyužitý materiál. „Pokud bychom ateliér skutečně vnímali jako autoportrét, skleněná stěna budovy tu je jako brutálnín řez do hlavy introverta, náhle odhalené a vystavené všem kolemjdoucím,“ uzavírají Lidové noviny.
Mladá fronty Dnes připomíná, že letos je to čtyřicet let od úmrtí grafika Bohuslava Reynka. V Českých Budějovicích představí Komorní galerie u Schelů čtyři desítky jeho děl i všední život. Expozice bude obsahovat grafiky, překlady a básnické dílo a zaměří se i na jeho vztah s francouzskou básnířkou. Výstava se koná v rámci Dnů francouzské kultury, potrvá do 23. dubna a vstup je zdarma.
V magazínu Lidových novin Pátek si přečtěte rozhovor s hercem z filmu Pouta, který získal Českého lva za nejlepší herecký výkon loňského roku, Ondřejem Malým. Přiznává, že není komik a raději hraje grázly. V páteční příloze Hospodářských novin Víkend si zase najděte rozhovor s Leošem Válkou. V Austrálii mu jasnovidec řekl, ať se vrátí do Evropy, a tak v Praze založil nejvýznamnější soukromé umělecké centrum v zemi Dox. „Spousta lidí se u nás ohání, jak je umění důležité a jak je milují, ale když jim řeknete, aby přispěli konkrétní částkou, třeba tisícikorunou, tak se začnou najednou ošívat. Dokonce žasnou, že můžete být tak neslušný a něco požadovat,“ řekl Válka magazínu Víkend.
Lidové noviny a Právo přinášejí recenze na americký film Obřad. Snímek o vymítači ďábla se s nadšením Lidových novin nesetkal. Ondřej Štindl si myslí, že s filmem je taková nuda, že by si jeden ke sledování hned vybral něco víc vzrušujícího – třeba curling. Věra Mišková v Právu míní, že Obřad zůstává nedůsledným, ale pořád slušným thrillerem s hororovými prvky, kterému herec Anthony Hopkins dodává punc přece jen lepšího filmu.
Podrobnosti o lipském knižním veletrhu, který začal včera, najdete v Mladé frontě Dnes. Podle listu se čte úplně všude, zkoušejí se tam čtečky elektronických knih a letošní ročník patří srbským autorům. Ředitel festivalu Oliver Zille deníku prozradil, že většinou na knižní festival chodí ženy, a proto pro ně zavedli i kouty na kojení.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.