The Creole Choir Of Cuba: Tande-la

8. srpen 2014

Páteční odpolední Mozaikou nás bude provázet africká hudba inspirovaná magií voodoo.

Zatímco mezi bělochy má voodoo pověst temné magie, v africkém státu Benin, kde toto náboženství vzniklo, vnímají voodoo naopak jako pozitivní a prospěšnou sílu. A na Haiti, ostrově který má z celého Karibiku vůbec největší koncentraci černošského obyvatelstva, se voodoo velmi zajímavě propojuje hudbou. Výsledkem je podobně extatický zpěv podložený intezivním rytmem, jaký známe například z gospelů, které zpívá černošská populace v kostelích amerického Jihu.

Haiti je ovšem vedle voodoo také pověstné značnou koncentrací bídy, diktátorů a humanitárních katastrof, lidé odtud během uplynulých 2 století prchali v několika migračních vlnách na sousední karibské ostrovy včetně Kuby. Potomci těchto přistěhovalců žijící na Kubě tvoří sestavu sboru The Creole Choir Of Cuba. Ten vydal loni výjimečné album Tande La u renomovaného nakladatelství Real World, které letos proniklo prostřednictvím brněnské značky Indies do české distribuce.

Sbor The Creole Choir Of Cuba je pro většinu posluchačů v Evropě novým objevem, ale skupina přitom existuje už více než deset let, donedávna totiž vystupovala pod odlišným jménem, Desandann. Toto slovo je převzaté z haitské kreolštiny, jazyka který vznikl propojením afrických dialektů a koloniální francouzštiny, a znamená „potomci“, což zcela přesně vyjadřuje jejich vztah k Haiti, odkud na Kubu přišli jejich předkové.

O čem vlastně jsou texty písní, které zpívá The Creole Choir Of Cuba? Jedna z nich je příběhem honáka dobytka, který v noci svá stáda žene přes hory, a jeho stín se ve svitu měsíce v jeho fantazii promění v zlého ducha, který může zvířata vystrašit. Jiná skladba je inspirována hnutím na Haiti, známém jako Černá samba, které pomohlo mladým Haiťanům najít novou identitu, založenou na pozitivní stránce afrického náboženství voodoo, démonizovaném předchozími diktátorskými režimy.

V odpolední Mozaice zazní výběr z těchto skladeb: Edem Chanté, Dulce Embelezo, Se Lavi, La Mal De Travay, Neg Anwo, Peze Café, L’Atibonite Oh a Maroule.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.