Inside WikiLeaks – odhalení odhalitelů?

Kniha se jmenuje „Inside WikiLeaks“ a autor Daniel Domscheit-Berg. Dvaatřicetiletý Daniel Berg se oženil s Anke Domscheitovou, jednou z manažerek Microsoftu a tak získal první příjmení před pomlčkou. Daniel studoval informatiku a pracoval jako síťový inženýr. V roce 2007 potkal Juliana Assange a spolu vybudovali WikiLeaks – neziskovou mediální společnost, platformu pro zveřejňování významných utajovaných nejen vládních dokumentů.

Julian Assange WikiLeaks |foto: ČTK |zdroj: ČTK

Domscheit-Berg byl do loňského roku jedním z mluvčích společnosti. Na podzim 2010 se neshody obou pánů vyhrotily – Daniel kritizoval především Julianovo autoritativní chování, jeho netransparentní vedení firmy a naprostou nepřípustnost kritiky. Julian ho „potrestal“ sesazením na nižší pozici. Daniel dal výpověď a s několika dalšími dřívějšími spolupracovníky založil novou platformu na stejném principu, která je od konce ledna tohoto roku pod názvem OpenLeaks online. To je stručný přehled situace před vydáním Danielovy knihy.

V únoru vyšla pod názvem: „Inside WikiLeaks. Můj čas, strávený při práci na nejnebezpečnějších webových stránkách světa“. Vydání Danielovy knihy sice nezpůsobilo tak velký rozruch jako zveřejnění vysoce explozivních dokumentů na podzim loňského roku, avšak vody, které se po Julianově zatčení v Londýně už zklidnily, přece jen rozbouřilo.

Teď bychom se tedy konečně měli dozvědět, jaká byla vnitřní struktura této neziskové společnosti a jak vlastně fungovala. Samozřejmě, že jeho kniha není objektivní. Podle Daniela byla WikiLeaks z hlediska bezpečnosti získaných a svěřených informací lehce chaotická, dokud do ní on nevnesl určité architektonické prvky zabezpečení. Bohužel je při svém odchodu zase odnesl. Julian se podle Daniela o přiměřenou ochranu informací nebyl schopen postarat. Jinými slovy: situace nebyla ještě dostatečně vyzrálá a zabezpečená pro zveřejnění vysoce brizantních informací tohoto druhu a WikiLleaks neochraňovala ty, kteří informace dodali nebo zprostředkovali.

Julianova osobnost v Danielově knize také zrovna nezískává na přitažlivosti. Jeden z mála opravdových plusů, který mu Daniel neodpírá je, že Julian není hamižný a chtivý peněz, ale – nechce se o nic dělit – o slávu, o nápady, o myšlenky a nakonec ani o peníze. Je Julian egoman? Na to Daniel neodpovídá. Popisuje ale každodenní situace a tím podepírá své domněnky: „Snědl ze čtyř plátků sekané tři a mně nechal jen jeden... Utíral si mastné prsty do kalhot... Pořád žvanil o tom, jaké jsou ženské ve 22 úžasné.“ Čtenářovi je hned vše jasnější: Julian se prostě nechtěl dělit o nic!

Přitom to v oné pohádce mohlo tak dobře dopadnout: Bohatí a mocní by již nemohli dále skrývat svá velká špinavá tajemství. Místo toho se ale dočítáme o trapných malých ušmudlaných tajemstvích jejich odhalitelů.

Daniel Domscheit-Berg, Tina Klopp: Inside WikiLeaks. Meine Zeit bei der gefährlichsten Website der Welt, nakladatelství ECON Berlín 2011