Nové knihy – 27. ledna

Nakladatelství Pistorius a Olšanská vydalo výbor z časopiseckých povídek, fejetonů a literárních skečů ruského prozaika a dramatika Michaila Bulgakova. Svazek, který převedli do češtiny účastníci kurzu literárního překladu z pražské Filozofické fakulty, nese název O prospěšnosti alkoholismu. Výpary destilátů se tu skutečně vznášejí nad mnohými nositeli široké ruské duše, jež si při překonávání tíživého stesku pomáhá moudrostmi typu: „Vodka mysl rozjasní, historii objasní“, „Když si trošku přihneš, problémům se vyhneš“ či „I když sťatej, přece svatej.“ Nejen pro plejádu tragikomických opilců připomínají Bulgakovovy texty drobné humoresky Jaroslava Haška. Společná jim je ironie, jízlivá grotesknost i aktuální satirický osten, který však dnešnímu čtenáři vůbec nepřekáží. Ať už autor popisuje blábolení opilých řečníků ze stranických schůzí, pojízdnou knihovnu, kde knihovník v rudém koutku provozuje výčep, či monolog rozhněvané politické nástěnky, tušíme za úsměvnou karikaturou mrazivou sovětskou realitu 20. let minulého století. Děsivá skutečnost vyhřezne naplno v autorově dopisu sovětské vládě, který je tu otištěn namísto doslovu. Bulgakov v něm po faktickém zákazu svých děl odmítá kajícnost i kolaboraci a žádá vyhoštění ze země. „Žádám sovětskou vládu, aby mi nařídila urychleně opustit sovětské území v doprovodu mé ženy Ljuby Bulgakovové,“ píše zoufalý tvůrce. I když nakonec ve vlasti zůstal, většina jeho děl vyšla až dlouho po spisovatelově smrti.

Z dalších knižních novinek připomeňme např. vzpomínkovou publikaci Potulné kořeny z pera Ruth Bondyové. Pražská rodačka, která po válce odešla do Izraele, kde se mj. zabývala překládáním české literatury, bilancuje ve svých vzpomínkách česko-židovské vlivy a vztahy. Říká, že v době útlaku byl jednou z hlavních zbraní Čechů stejně jako Židů humor. V závěrečném eseji pak uvažuje o úloze humoru v terezínském ghettu, kterým sama prošla. I tam „ve stínu komínů krematorií šlehajících kouř a oheň ve dne v noci“ neopustila lidi potřeba smát se, i když to byl smích mnohdy velmi hořký. Knihu vydalo Nakladatelství Franze Kafky.

Nepoddajní aneb Nešlo to jinak – tak zní název svazku spisovatelky a novinářky Jany Soukupové, v němž zpracovala příběhy jihomoravských disidentů v 70. a 80. letech minulého století. Kniha, jež vznikla původně jako novinový seriál, je specifická tím, že autorka sama byla součástí tamějšího opozičního hnutí, tudíž její reportáže a portréty vycházejí z důvěrné znalosti věci a autentických vzpomínek samotných aktérů, mj. Jaroslava Šabaty, Petra Cibulky, Evy Vidlařové či alternativních hudebníků a divadelníků. Kniha vyšla péčí nakladatelství Host.

Na konec jsem si nechal knížku nejen pro dětské čtenáře. Jde o devět rozmarných obrázkových příběhů, který napsal a nakreslil oceňovaný komiksový tvůrce Pavel Čech. Publikace se lakonicky jmenuje Dědečkové – a jak z názvu vyplývá, byla napsána na počest všech bývalých, současných i budoucích dědečků. Knihu, kterou minulý týden stylově pokřtil písničkář Jiří Dědeček, vydalo nakladatelství Albatros.