Z Německa: Biografie Berty Benz

Jak uvádí naše spolupracovnice ve Frankfurtu Eva Novak, viděno v dobovém kontextu, patřila Bertha Benz k průkopnicím emancipace v Německu.

Musíme si uvědomit, že se psal rok 1869 a budoucí paní Benz, tehdy ještě slečně Ringer, bylo dvacet. Byla to doba, kdy ženy nesměly studovat na univerzitách. Na těch univerzitách, na kterých tenkrát muži přednášeli mimo jiné o tom, že ženský mozek je menší než mužský. A jediným veřejným dopravním prostředkem ve vekých městech byly tramvaje, tažené koňmi.

Bertha se seznámila s Carlem Benzem a moc o něj stála. Ten jí ovšem - i když ve formě dopisní lahůdky -, ale na výsledku to nic nezměnilo - dal košem: ‚Přikláněl bych se k tomu, abyste Vaše ušlechtilé city uchovala pro někoho jiného, kdo je jich více hoden, než já', napsal jí. Bertha se nevzdala - již to mluví o její houževnatosti. Odpověděla mu, že je zapálená především pro jeho technickou myšlenku, o které jí vykládal a je rozhodnutá ho ze všech sil podporovat. To už Benz neodmítl a brzo se slavila svatba. Bertha vložila do tohoto svazku vše co měla: energii i nemalý kapitál.

Bertha Benz |foto: automuseum-ladenburg.de

Bertha Benz, okouzlená technikou, velmi dobře rozpoznala potenciál svého muže. Bez ní by se Carlovi zřejmě nikdy nepodařilo dosáhnout se svým automodelem úspěchu. On měl nápady a ona byla motorem při jejich uskutečňování. Celý život ji za to uznával a uctíval.

Cesta k úspěchu nebyla tradičně jednoduchá. V lednu 1886 nechal Benz svůj vynález patentovat. Ale doba zřejmě jestě nebyla zralá pro tak převratnou změnu. Nikdo nechtěl automobil koupit a i úřady mu odmítaly vydat povolení ke zkušebním jízdám. Bylo jasné, že bez reklamy nebudou ani zákazníci. Problému se ujmula Bertha se zdůvodněním: ‚Ty nemůžeš jet, protože nemáš povolení k jízdě. Ale když pojedu já, řeknou si - šílenkyně, strčíme ji do blázince'. A tím využila zpátečnické doby, která pracovala proti ní, ve svůj prospěch. A vešla do dějin jako první ‚automobilová zkušební pilotka'.

tříkolové vozidlo Carla Benze |foto: automuseum-ladenburg.de

Se svými dvěma syny se vydala na stokilometrovou trasu Mannheim-Pforzheim. Manželovi nechala na kuchyňském stole domluvený vzkaz: Jela jsem s dětmi k babičce. Samozřejmě tehdy nexistovaly ani silnice ani pohonné hmoty. Poprvé paní Benz doplnila nádrž v lékárně. Natankovala látku s názvem Ligroin - druh čistícího benzínu. Podařilo se jí dojet, aniž ji někdo zastavil, zatkl a poslal do vězení. Jela závratnou rychlostí 20 km v hodině. A v tomto okamžiku se dostavil úspěch.

rodina Carla Benze |foto: automuseum-ladenburg.de

Novináři nadšeně píší o Benzově technické novince, která se již brzy začne sériově vyrábět a vytlačí koně. A rychlost stoupá. Elis píše i o tom. Během 20 let se rychlost jízdy zvýšila ze 20 na 200 km v hodině.

Angela Elis se ve své publikaci omezuje na osobnost Berthy Benz pouze v souvislosti s jejím manželem a jeho velkým vynálezem. Zcela vynechává anebo pouze naznačuje důležité okolnosti, např. tehdejší konkurenční boj v tomto rodícím se tržním segmentu. Jistě by bylo zajímavé se dozvědet i něco jiného z jejího života. Například, že se ve svých 44 letech nesmrtelně zamilovala do mladého českého podnikatele s vlnou Carla von Liebiega, který byl v té době obchodním partnerem jejího manžela..

Angela Elis: Mein Traum ist länger als die Nacht. Wie Bertha Benz ihren Mann zu Weltruhm fuhr. Nakladatelství Hoffmann und Campe, Hamburk 2010, 320 stran.