Výzkum pohlavních chromozomů aneb vyhyneme po meči?
Jak už je asi všeobecně známo, genetická informace člověka je zakódovaná v molekulách DNA a je rozčleněna do částí zvaných chromozomy. Člověk jich má 23 párů - z toho 22 párů jsou tzv. autozomy, které má stejné muž i žena. Existuje však jeden pár chromozomů, které se mezi mužem a ženou liší. Jsou to takzvané pohlavní chromozómy: tvoří velmi unikátní složku genomu, která je z vědeckého hlediska velmi zajímavá. Označují se jako chromozom X a Y. Žena má 2 chromozomy X, muž má 1 chromozom X a jeden Y. Co je na nich tak zvláštního, na to se Jana Olivová zeptala RNDr. Eduarda Kejnovského z Biofyzikálního ústavu v Brně, kde se těmto výzkumům věnují.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.