Jak (mikro)organismy přepracovávají horniny
Živé organismy, ať už ty, které žijí na Zemi dnes, nebo ty fosilní, dávno vyhynulé, dokáží výrazně přepracovávat horniny. Nepřepracovávají jen půdu - i když to můžeme zde ve střední Evropě nejlépe pozorovat, ale transformují také usazeniny na dně řek, rybníků a zejména v mořských prostředích. Stopy, které po sobě tyto organismy zanechaly a zanechávají, vědcům jasně vypovídají o jejich pohybu, činnosti a způsobu života. Některé organismy jsou známy dokonce jen nepřímo, pouze z těchto stop, které po nich zůstaly. O čem všem mohou tyto biogenní - tedy živými organismy způsobené - změny hornin vypovídat? Na to se Jana Olivová zeptala doktora Radka Mikuláše z Geologického ústavu Akademie věd.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.