W. Shakespeare: Jak se vám líbí

Na letošních letních shakespearovských slavnostech vystřídala na Pražském Hradě premiérovou Bouři komedie Jak se vám líbí, která si vloni odbyla svůj debut v Bratislavě. Stejně jako Bouře je její obsazení česko slovenské, takže se zde setkávají i dva koncepčně odlišné překlady, které jsou dílem Martina Hilského a Lubomíra Feldeka. Jejich vzájemná konfrontace je asi to nejzajímavější, co se ve slovenské inscenaci objeví. Je totiž s podivem, že tak renomovaný divadelník jako je Emil Horváth, neměl větší ambice než předvést Jak se vám líbí jako bujarou komedii s pohádkovými prvky. K těm se uchyluje pokaždé, když v charakteru postav nastane nečekaný, psychologicky nezdůvodnitelný zvrat, což ovšem u Shakespeara není nic výjimečného. Proč tedy například parodovat monolog Olivera o jeho zázračné záchraně, když právě tady prochází důležitým momentem sebepoznání ? Toto téma Horváth zřejmě nepovažoval za tak podstatné, aby mu věnoval větší režijní pozornost. Místo toho se divákovi předkládá rádoby líbivá komedie o lásce, která těží z oblíbeného motivu převleku ženy za muže a z toho vycházející řady komických situací. Problém ovšem je, že právě tyto situace jsou málokdy řešeny skutečně vynalézavě a ve své obecnosti nebo hodně prvoplánové fraškovitosti svou předvídatelností stěží překvapí.

Nešťastné je už scénické řešení Miloše Pierota, které vrací děj k pastorále a bíle stylizovanou dekorací téměř nerozlišuje prostředí dvora a ardenského lesa. Ostatně i družina vévody Fredericka přejde tak, jak je, k jeho staršímu bratrovi, kterého právě Frederick připravil o trůn. Oba bratry hraje Marián Labuda, ale liší se pouze kostýmem. Proměna zlého v hodného vévodu má proběhnout tak, aby si divák uvědomil, že rozdíl mezi nimi vlastně neexistuje. Moc korumpuje každého, i toho, poznal úděl psance. Tato interpretace se však zcela ztrácí v Labudově žoviálním projevu. Frederickovu dceru Rosalindu, která v mužském převleku dobývá srdce milovaného Orlanda, hraje Soňa Norisová bez espritu a jednotvárně. Jen občas se blýskne vtipným momentem těžícím z kontrastu ženské duše v chlapeckém těle. Její sestra Zuzana Norisová zřejmě chtěla vymanit Célii z role nevděčně druhé, lyričtěji chápané postavy, ale komediální pitvoření a přeháněná energičnost projevu nebyly pro to ty nejšťastnější prostředky. Lépe dopadli pánští hrdinové, trochu neohrabaný a neromantický Orlando Ladislava Hampla a zakyslý, eruptivnější Tomáš Pavelka jako jeho bratr Oliver. Škoda, že originální přírodní filozof Šašek připomínal v podání Miroslava Nogy jen tradičního Kašpárka, od kostýmu až po veselé škleby a rádoby vtipné průpovídky. Jeho protiklad Jacques se obvykle hraje jako škarohlíd nebo naopak jako nositel tématu. Martin Dejdar nezvolil ani jedno, je spíše ironickým pozorovatelem lidského hemžení a sarkastickým glosátorem, který se ale dokáže pořádně rozparádit a do misogynství má ve skutečnosti hodně daleko.

Slavný citát ze hry - "Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci" měl zřejmě dát rámec inscenaci, která proto nepohrdne ani písničkami /kupodivu jen v první polovině/ téměř muzikálového ražení, veselými tanci, drobnou improvizací, nepatrným vystoupením z role a v závěru líbivě podaným epilogem. Bohužel to nestačí. Pokud letošní Bouře budila jisté rozpaky, ale v podstatě přece jen plnila roli nenáročné open air produkce, komedie Jak se vám líbí se dopouští toho největšího prohřešku: místy neskonale nudí.