Pomístní jména - vývoj a slovník
Možná jste se při svých letních výletech ptali sami sebe, kde svůj podivný název získala některá místa, kterými jste projížděli. Nauka o vzniku, tvoření a rozšíření jmen neboli onomastika je diplomním oborem a dlouholetým zájmem bohemistky Pavly Loucké. Podílela se i na sběru materiálu pro Slovník pomístních jmen v Čechách - zpracovala tato jména z 9 vesnic. Zatímco místní jména označují osídlené objekty - města, vesnice či jednotlivé budovy, jména pomístní jsou všechna ostatní jména v krajině. Označují jak přírodní útvary, jako jsou kameny nebo osamělé stromy, tak objekty vytvořené v krajině člověkem - lomy, cesty, doly apod. Na otázku Jany Olivové Pavla Loucká konstatovala, že člověk cítil potřebu pojmenovávat objekty kolem sebe zřejmě už velmi dávno, už v době, kdy začal mluvit a potřeboval se v krajině orientovat.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka