Výstava o císaři Konstantinovi v Trevíru v rámci letošního projektu "Lucemburk - kulturní hlavní město Evropy" (Neue Zürcher Zeitung)

"Město Trevír přispělo do kulturního reje v lucemburském regionu výstavou o císaři Konstantinovi, který žil v letech 275 až 337, a o jeho obratu ke křesťanství." - informuje švýcarský deník. Dodává, že před sedmnácti sty roky, poté, co se stal císařem, sídlil Konstantin Veliký právě v Trevíru. Teď je zde k vidění na 1400 exponátů, zčásti z místních sbírek, zčásti zapůjčených z renomovaných muzeí v zahraničí, mimo jiné z Bělehradu. - "Výstava tak přispívá i k tomu, aby se díky zápůjčkám podařilo zahrnout do celoevropských kulturních projektů Srbsko. A překonává tak staré i nové bariéry." - píše list Neue Zürcher Zeitung.

"Zbytky dvanáct metrů vysoké sochy ´božského´ císaře Konstantina - pocházející z baziliky v Římě, kterou císař sám vysvětil - zde sice nenajdeme; tyto fragmenty jsou uschovány v římském Kapitolském muzeu. Zato císařovy nohy zhotovené v kopiích slouží po dobu trvání výstavy jako ozdoba staré části města. Další ze dvou největších atrakcí představuje tři metry vysoká, šestitunová mramorová napodobenina Konstantinovy hlavy. "Atraktivním kusem je i díky dokumentaci, z níž se návštěvník dozví, jak lze pomocí laserového měření a s použitím fréz vyřezat z mramorového bloku hlavu. Umělec pak sáhne po majzlíku jen za tím účelem," - pokračuje švýcarský list- "aby dílo vybavil potřebnou patinou a vtiskl mu tvářnost ruční práce."

K historicky skutečně vzácným předmětům, které lze nyní v Trevíru vidět, řadí deník Neue Zürcher Zeitung zejména císařův sochařský portrét. Byl nalezen až v roce 1995 v odpadovém kanále na Trajánově fóru a řadí se mezi množství potrétů Konstantina a členů jeho rodiny - z nichž má císař některé na svědomí. "Další významnou podívanou" - pokračuje Neue Zürcher Zeitung - "poskytuje stříbrná konvice ze 4. století, zdobená postavami apoštolů. Nalezena byla v Trevíru, rovněž nedávno - v roce 1992. O bohaté římské minulosti tohoto města vypovídají mozaiky a palácový strop z roku 326, který je k vidění v dnešním Diecézním muzeu. O šíření nové, křesťanské víry vypovídají nejlépe předměty denní potřeby s monogramem Krista. Problém antické kontinuity v křesťanské proměně pak výstava řeší téměř výhradně z pohledu na historii architektury. Ve vztahu církve a státu a v tom, jak se náboženství a politika vzájemně využívaly, je skryto mnoho otázek. Obrat císaře Konstantina ke křesťanství proto bude těžko kdy možné jednoznačně vysvětlit." - napsal o výstavě s názvem "Konstantin Velký" deník Neue Zürcher Zeitung. Uspořádána je v Trevíru na třech místech - v Zemském, Diecézním a Městském muzeu. Potrvá do 4. listopadu.