Vlna nových staveb na Manhattanu (El País)

"Ostrov Manhattan je v poslední době hladový. Hladový po nových stavbách, podepsaných velkými jmény. Po traumatu z 11. září, způsobeném zničením symbolických "dvojčat", prožívá New York intenzivní období renovace." - napsal deník El País. Informuje, že pro město mrakodrapů vypracovali v poslední projekty architekti Richard Meier, Jean Nouvel, Renzo Piano, Bernard Tschumi, Santiago Calatrava, Frank Gehry, Norman Foster i Richard Rogers.

"Andy Warhol svého času prohlásil cosi o stromech" - pokračuje španělský list -, "které v New Yorku pracují bez přestávky ve dne v noci a vyrábějí kyslík, aby jej pak spotřebovali newyorští obyvatelé a průmysl. Něco podobného se dnes dá říct rovněž o stavebních aktivitách, na nichž není ani trochu patrná krize stavebního průmyslu, projevující se na ostatním území Spojených států. V New Yorku se staví čím dál intenzivněji."

El País dále píše, že vlastnictví nemovitostí se teď v New Yorku mění v souladu s novou módou. Ta začala stavbou obytných budov podle plánu Richarda Meiera na nábřeží Hudson River. Ve čtvrti Soho dokončil Jean Nouvel dům s několika byty a litinovou fasádou. Španělský list ovšem soudí, že Nouvelova stavba vyvolává smíšené pocity. A že je možná lepší nekomentovat architektonické blouznění Santiaga Calatravy, ani ošklivost velké rezidenční konstrukce Bernarda Tschumiho, vyvedené v namodralé barvě. Svou vůbec první budovu na Manhattanu dokončil americký architekt Frank Gehry.

Vedle všech ostatních nových staveb v New Yorku prý vysloveně září tvorba italského architekta Renza Piana. "Piano" - píše El País - "vypracoval pro Manhattan plány pěti staveb, z nichž dvě jsou už realizovány: budova knihovny Pier Morgan Library a budova The New York Times. Jedná se o dva naprosto různé architektonické počiny: první z nich je jakýmsi moderním švem, spojujícím okolní historické budovy. Druhým počinem je výšková budova pro vydavatelství novin The New York Times. Možná tu máme před sebou vůbec nejlepší Pianovy stavby, v nichž jsou technické problémy vyřešeny elegantně a bez pseudouměleckých gest. Budova The New York Times nebude plnit funkci věže, která by vnesla revoluční obrat do architektury příštích desetiletí, a nestane se ani ikonou New Yorku. Je-li v něčem revoluční" - pokračuje španělský list - "pak v tom, že do newyorské architektury vnáší cit pro detail. Je paradoxní, že město New York vyváželo v 80. letech do světa neoavantgardní architekturu a dnes vyváží okázalé mrakodrapy, avšak na domácí půdě dává přednost jednoduchým a pravidelným geometrickým tvarům. New York uvažuje v současné době pragmaticky, drahé experimenty proto radši exportuje do ciziny." - napsal o současném trendu v architektuře, vznikající na newyorském Manhattanu, španělský deník El País.