Panspermie a život ve vesmíru
Už tomu bude 100 let od chvíle, kdy známý švédský chemik a filozof Svante Arrhenius přišel s myšlenkou tzv. panspermie. Podle ní byl život na Zemi přinesen z vesmíru mikroorganismy, které v podobě spór putují vesmírem a jakmile se dostanou do příznivých podmínek, uchytí se v nich a začnou se rozvíjet. Tato představa byla dlouho přijímaná, bližší poznávání nehostinného vesmírného prostředí však začalo ukazovat, že putování mikrobů mezi planetami brání vakuum, velmi nízké teploty i elektromagnetické a kosmické záření. Myšlenka panspermie proto na určitou dobu ustoupila do pozadí - přesto se postupně začala vracet na scénu - ovšem jakoby opačně - mluví se o inverzní panspermii. Vědci totiž nevylučují, že by se živé mikroorganismy ze Země mohly dostat na jiná tělesa sluneční soustavy. Jak? Na to se Jana Olivová zeptala RNDr. Jiřího Grygara z fyzikálního ústavu Akademie věd.
Nejposlouchanější
-
Imre Kertész: Člověk bez osudu. Svědectví malého chlapce o životě v nacistickém koncentračním táboře
-
Eduard Bass: Purkmistr z Podskalí. Příběh sirotka, který držel vorařské bidlo i život pevně v rukách
-
To jeli dva ve vlaku. Poslechněte si krátkou komedii Zdeňka Svěráka, který slaví 90 let
-
Srdce, kosti, petržel, šalvěj, rozmarýn, tymián, Art Garfunkel a Paul Simon pohledem Pavla Klusáka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.