Forenzní genetika
Analýzy genetického materiálu - DNA - slouží nejen biologům, ale široce se jich využívá i v kriminalistice. O zavedení a rozvoj identifikace jednotlivců na základě rozboru DNA se u nás - respektive ještě v bývalém Československu - zasloužil docent Vladimír Ferák z Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1990 se mu podařilo podle vzorku DNA odhalit sériového vraha v Bratislavě a ještě téhož roku dalšího vraha v Brně. Za své zásluhy nyní převzal cenu Československé společnosti pro forenzní genetiku Forensica Magna 2007. Identifikace pachatelů podle DNA se už stala běžnou metodou a podle kriminalistů má Česká policie Národní databázi s téměř 20.000 genetických profilů pachatelů usvědčených z trestné činnosti, ale i vzorků z míst zatím neobjasněných trestných činů i vzorků dobrovolných dárců. Jana Olivová se docenta Vladimíra Feráka zeptala, jak se obor forenzní genetiky rozvíjel.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.