Andreas Kriegenburg inscenuje v Thalia Theater v Hamburku Millerovy Čarodějky ze Salemu (Die Welt a Frankfurter Rundschau)

Zlo, ztělesněné v postavách ideologicky zaslepených vyznavačů náboženské víry, vrhá stíny na nevinně bílé zdi hamburského divadla Thalia. A to je dobře! - zdůraznil deník Die Welt. Režisér Andreas Kriegenburg, k jehož požehnání patří nevyčerpatelná fantazie? - píše berlínský list - inscenoval Millerův kus o honu na čarodějnice jako velkolepý černobílý balet. A hlavně, inscenoval jej coby navěky platné varování před duchovní zkostnatělostí. V němém desetiminutovém prologu nechává režisér vznášet se v prostoru dívky, které později svými falešnými výpověďmi přivedou na šibenici i pravověrnou puritánku. Stísňující pocit, vyvolaný tancem čarodějnic, je už od samého počátku výrazem negativních stránek náboženského společenství v Salemu v Massachusets, kde se koncem 17. století konaly neslavně proslulé procesy s čarodějnicemi. Arthur Miller využil oné historické události a ukázal, jak se z žen stávají hyeny a z mužů vrazi. Masa hloupých šílenců zde stojí naprosto ztrnulá. Deník Die Welt pokračuje:

Režisér pak rozehrává cosi jako antickou tragédii. Ustrašený pastor, jenž vyslýchal svou neteř, našel ohlas ve sboru a rozplyne se ve strachu, vyzařujícím z této lidské smečky. Hrozí sice, že inscenace ustrne v krásném, formálně dokonalém zobrazení hrůzy. Ustrnutí však zamezily velkolepé výkony herců i proměnlivé černobílé graffiti, promítané na zadní stěnu jeviště. Pokud by Kriegenburgovo režijní schéma pokračovalo dál, ve druhé části inscenace by nadšení diváků možná ochladlo a přeměnilo se v pouhý příjemný dojem. Tomuto nebezpečí se však režisér vyhnul, neboť zároveň provádí postupnou dekonstrunkci své vlastní práce. Řecká tragédie tak ustoupí psychologickému realismu. - uvádí Die Welt. Kus amerického dramatika Arthura Millera Čarodějky ze Salemu bývá vykládán jako reakce na neslavné období dějin Spojených států, takzvaný maccarthysmus padesátých let a pronásledování osob, údajně vyvíjejících protiamerickou činnost. Deník Frankfurter Rundschau však důrazně upozorňuje, že režisér Andreas Kriegenburg představil Millerovu hru jako trvale aktuální a nadčasovou. Píše: Kdo chce, může si v této souvislosti představit třeba Bushovo tažení proti Iráku či Cuantánamo. Režisér ale takováto srovnání nikomu nevnucuje. Jednoduché kostýmy sice poukazují na puritány, jsou však především uniformou, která sedí i všem takzvaně ´normálním´ občanům. Režisér totiž sebral odvahu a závěrem dává zřetelně najevo, že toto vše se může odehrát i kdykoli v budoucnosti. - uvedl k premiéře nastudování hry Arthura Millera Čarodějky ze Salemu v hamburském Thalia Theater deník Frankfurter Rundschau.