Amy Knoles v Praze

V minulém týdnu jsme měli možnost přivítat v Čechách kalifornskou skladatelku a multiinstrumentalistku soudobé hudby a performance Amy Knoles. Vystoupila v Praze v Komunikačním prostoru Školská a v Brně na Skleněné louce. Přijela tentokrát se svým novým projektem Sacred cow - Svatá kráva, který měl dvě části. První část byla hudebně taneční a druhá multimediální. Partnerem Amy Knoles byl butó tanečník Michael Sakamoto, který nejenže tančil, zatímco Amy Knoles hrála na laptop a bubnovala na zesilovač, ale byl také živou součástí multimediální projekce.

Na projekčním plátně za ním se objevovaly prostřihy a koláže krajiny velkého kontinentu a Michael Sakamoto performoval před běžící kamerou. Na plátně se tak objevovaly části Michaelova těla v reálném čase. Skladatelka, perkusionistka a laptoperka Amy Knoles není v Čechách poprvé. Naposledy udělala se svými přáteli hudebním tělesem Ear Unit okružní jízdu naší zemí loni v prosinci, kdy vystupovala nejen jako hráčka na různé nástroje ale také jako dirigentka. Tato umělkyně patří mezi světové hvězdy soudobého umění a v Americe se takovým lidem říká "čarodějové soudobé hudby". Amy Knoles studovala u Johna Cage, dlouho s ním spolupracovala, a jak sama říká, všechno se od něj naučila, a tak už nemusí nic víc dělat. Když se jí zeptám na spolupráci s dalšími slavnými legendami jako je John Zorn nebo Frank Zappa, odpovídá: Minulost je minulost, co bylo je hotovo, já jedu dál. Nemám čas se ohlížet. Amy se naučila vnímat hudbu v dětství, kdy ji maminka brávala s sebou do wiskonsinského kostela, a zatímco zpívala gospel, malá Amy seděla vzadu v kostelní lavici, strašně se nudila, zavírala oči a představovala si, že hudba, kterou slyší, zní jinak. Přehazovala tóny, skládala v hlavě jinou melodii.

Dnes je multimediální umělkyní - používá dráty, elektřinu a internet. K laptopu připojuje perkuse. Například její loňský projekt Wasteland zapojuje interaktivní video umělce Richarda Hinese. Společně s Amy vytvořili představení, v němž hlavní roli hraje hudba živá i autorská,laptopová, samplová. Někdy vytváří echo nebo se náhodně v čase stáčí k idiosynkrazii. Amy Knoles hraje interaktivně na perkuse. To znamená, že na její povel - na zaznění tónu - se mění obraz na projekčním plátně nad jevištěm. Video je lineární interaktivní a Amy improvizuje na nástroj a udává rytmus obrazových sekvencí.

Současný projekt Svatá kráva přímo odkazuje k asijské mytologii a Michael Sakamoto vypráví starodávnou legendu pohybem a výrazem tváře, měnící se mimikou, která ač němá, přímo skládá emoce do pomyslných slov. Tanec butó v jeho interpretaci je existenciální výpovědí o věcech, které člověka přesahují a zároveň se vyjevují skrze jeho tělesnou formu. Do této tělesné formy patří i oblečení špatně pozapínané, potrhané a naruby oblečené, odhalující nejdůležitější místa: tam kde je srdce, v němž je ukryt pláč, kde jsou ruce, stvořené k prosbě, kde jsou kolena, na která se kleká. Amy Knoles opět přijela v době, kdy se v Praze koná Maraton soudobé hudby, který elektronikou a multiinstrumentalitou letos nešetřil. Ve svém důsledku to vypadá tak, že Amy Knoles se již dnes může pokládat za součást toho, co nabízí česká soudobá performance a také, že to, co se dnes hraje v českém kulturním prostředí se může postavit na roveň jejímu umění a myšlení. Amy Knoles má za sebou spolupráci s mnoha hudebními tělesy, velkými orchestry i samotnými umělci po celém světě. Mezi její kolegy patří Steve Reich, Natural Plastic, Kronos Quartet, The Bang On A Can All Stars, Elliot Carter či losangelská filharmonie a mnoho dalších. Amy Knoles považuje hudbu především za způsob komunikace a vzájemného ovlivňování. Tvrdí, že všechno, co umíš, je v tobě už dávno obsažené, a proto nejdůležitější pro posun vpřed je spolupráce.