Ta vulgární tupá tvář! Někoho vám připomíná? Panděro moci se ujme vlády na ostravském jevišti
Zneužívání práva, sledování vlastních zájmů a nekonečná hrabivost dostaly prostor na prknech Národního divadla moravskoslezského. Naštěstí jen v absurdní grotesce Alfreda Jarryho Král Ubu, jejíž premiéra je na programu divadla 7. dubna.
Hulvát, násilník, tupec, zbabělec, génius všežravosti. Všechna tato přirovnání v sobě spojuje postava Otce Ubu, poživačného uzurpátora, který nevidí nic než sebe a své vlastní zájmy. K neštěstí všech se stane králem. „Já myslím, že Král Ubu je v podstatě kdokoliv, koho potkáte. V podstatě je to odvrácená strana zla, která je v každém člověku, je to takový Macbeth křížený s Homerem Simpsonem,“ nabízí své přirovnání režisér Jan Frič. V jeho pojetí je Ubu veskrze moderní člověk nosící oblek, brýle, do války jezdí na segway a vládne v jakési jednací síni, která může připomínat poslaneckou sněmovnu nebo zasedací místnost magistrátu.
Dramaturg Marek Pivovar se netají tím, že by minimálně jednoho takového Krále Ubu snadno našel i v současné české politice: „Ta hra není adresná, ale pojednává o tom, že se k moci dostal jedinec, který tam nahoře nemá co dělat a je tam pouze proto, aby obohatil sám sebe a své nejbližší okolí a kterému vůbec nejde o zemi, kterou spravuje.“
Kdysi školní hříčka, teď krutě aktuální dramaHra samotná vznikla v roce 1885 původně jako studentská recese. Tehdejší gymnazista Alfred Jarry si v ní utahoval ze svého učitele fyziky. Drama později dopracoval a uvedl v kamenném divadle, kde způsobilo mírně řečeno skandál. Hlavně kvůli nevybíravému divadelnímu jazyku, na který si těžce zvykali dokonce i někteří ostravští herci. Víc než jazyk a určitá obscénnost inscenace je přesto udivila aktuálnost Jarryho hry.
Titulní roli Krále Ubu v minulosti ztvárnili takové osobnosti jako Jan Werich, Jan Libíček nebo Marián Labuda. V Ostravě si tento titul připíše David Viktora.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Antonín Přidal: Výstřel a spol. Rozhlasová groteska podle filmového námětu Vladislava Vančury










