Sandro Botticelli v průběhu staletí ovlivnil výtvarníky, ale také módní tvůrce nebo filmaře

Výstava představuje na jedné straně více než padesát prací od samotného Botticelliho, ale je tu další asi stovka děl od různých výtvarníků, kteří se v průběhu staletí nějakým způsobem inspirovali jeho tvorbou, například práce od anglických prerafaelitů, k nimž patřili Dante Gabriel Rossetti či Edward Burne-Jones a svým způsobem také William Morris, dále třeba od René Magritta, Andyho Warhola nebo od Cindy Sherman.

Globální, moderní, současnéVýstava je rozdělena do tří hlavních částí. První má název „Globální, moderní, současné“. Zaměřuje se zejména na vliv jednoho z nejznámějších a nejslavnějších Botticelliho obrazů, tedy na Zrození Venuše, který však nemůže opustit florentskou Galerii Uffizi. Takže zde můžeme vidět, jak toto téma ztvárnili třeba Andy Warhol, Robert Rauschenberg či docela nedávno, v roce 2009, americký fotograf David LaChapelle. V této části jsou i ukázky ze dvou filmů. Je to především scéna z první bondovky Doktor No, kdy Ursula Andress vystupuje z moře, podobně jako Botticelliho Venuše. Další ukázka je pak z filmu Terryho Gilliama Dobrodružství barona Munchausena. Musím ale říci, že mnohá zde vystavená díla jsou jen jakousi karikaturou, nemají nic společného se vznešeným duchem Botticelliho tvorby.

Znovuobjevení Druhá část nese název „Znovuobjevení“ a zaměřuje se na to, jak se v 19. století dostal Botticelli, tedy samozřejmě především jeho jedinečná tvorba, do popředí zájmu různých výtvarníků a jejich prostřednictvím i do povědomí širší veřejnosti. Tady jsou vystaveny zejména práce prerafaelitů, kteří obdivovali například Botticelliho obraz Primavera. Je tu také gobelín, který navrhl William Morris inspirován právě výjevy z tohoto obrazu renesančního mistra. A velmi zajímavá je rovněž kopie Botticelliho Zrození Venuše, kterou vytvořil Edgar Degas spolu Gustavem Moreau v roce 1859 při návštěvě Galerie Uffizi. V této části zní také hudba jedné ze suit Clauda Debussyho, který se při jejím komponování v roce 1887 inspiroval také právě reprodukcí obrazu Primavera.

David LaChapelle: Znovuzrození Venuše, 2009 |foto: David LaChapelle

Botticelli ve své doběPro návštěvníky je nejpřitažlivější třetí, poslední část výstavy – Botticelli ve své době. Zde jsou právě vystaveny práce od tohoto renesančního mistra. Jsou tu například tři portréty Simonetty Vespucci, několik verzí Madony, Pallas Athéna a Kentaur, tuto olejomalbu z roku 1482 zapůjčila Galerie Uffizi, ve stejném roce namaloval Botticelli také Portrét mladého muže, ten je zapůjčen z londýnské Národní galerie, a v neposlední řadě Portrét Smeraldy Bandinelli, který mistr vytvořil někdy v letech 1471 až 1478 a pochází přímo ze sbírky Muzea Viktorie a Alberta. Kromě olejomaleb jsou vystaveny i Botticelliho kresby včetně pěti ilustrací k Danteho Božské komedii.