Jaroslav Ježek: Orchestr Osvobozeného divadla
Skladatele a klavíristu Jaroslava Ježka si připomeneme nahrávkami pořízenými swingovým orchestrem Osvobozeného divadla v letech 1930 až 1938. Zahájíme tak jubilejní rok Ježkových narozenin, neboť 25. září před sto deseti lety se narodil.
Orchestr Osvobozeného divadla se začal formovat v roce 1929, neboli v roce, kdy Jaroslav Ježek dokončil studia na pražské konzervatoři. Důvodem byla premiéra hry Fata Morgana v prosinci 1929, kdy Ježek představil definitivní podobu třináctičlenného orchestru. Ten byl po roce 1933 rozšířen o další tři nástroje. V letech 1936 až 1937 pak kapela hrávala také pod emancipovanými názvy Ježkův Hot-Jazz, nakonec Ježkův Swing Band.
Slavný český skladatel a pianista swingové éry Jiří Traxler ve své biografické knize Já nic, já muzikant popisuje počátek své spolupráce s Jaroslavem Ježkem, pro jehož band aranžoval a napsal také pár skladeb, takto: „V Ježkově pokoji ležely haldy desek, bylo zřejmé, že v té době byl jeho favoritem Angličan Ambrose. Studoval je hlavně po stránce instrumentace, poněvadž – jak mi řekl – tohle se na konzervatoři neučil. Bez přehánění mohu říci, že v té době už nás bylo několik – a jen se zlomkem jeho hudebního vzdělání – kteří jsme k porozumění a praktickému zvládnutí současné jazzové instrumentace měli blíže než on. Něco docela jiného to ovšem bylo, pokud se týká melodické invence. Na tomto poli byl mistr – vlastně Mistr s velkým M.“
V dnešní Mozaice uslyšíte například skladby: Světla velkoměsta, Hostina chudých, Ranní mlha, Bezstarostně.
Nejposlouchanější
-
Anna Beata Háblová: Víry. Románové podobenství o cestě k překonání strachu a ponížení
-
Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot. Nadčasový příběh o víře, že dobrota může změnit lidská srdce
-
Winterbergova poslední cesta. Železniční roadstory podle bestselleru Jaroslava Rudiše
-
Zmizela a Strýček z nebe. Šumavské povídky Karla Klostermanna
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.