Večer s Avishaiem Cohenem prožijte v Brně; nový hudební projekt představí na festivalu Jazz Fest

30. listopad 2015

Unikátní spojení jazzu, world music a majestátního symfonického zvuku nabízí nejnovější projekt kontrabasisty a jazzového skladatele Avishaie Cohena. Izraelský hudební vizionář s ním vystoupí 30. listopadu v brněnském Bobycentru společně s Filharmonií Brno a svým jazzovým triem v rámci festivalu Jazz Fest Brno.

Co umělce láká na spolupráci s velkým symfonickým orchestrem a v čem spočívá největší výzva projektu nazvaného An Evening with Avishai Cohen? „Zahrát si s orchestrem je myslím pro všechny velká výzva. Nejen pro mě, ale i pro hudebníky z orchestru. Hudba, kterou teď dostávají pod kůži, je úplně jiná, než na jakou jsou zvyklí. Je rytmicky hodně náročná, a i harmonicky se neustále proměňuje. Největší výzva pro mě je, aby se v co nejkratším čase cítili v hudbě komfortně, jako doma. Jedině tak ji můžeme lidem plnohodnotně předat.

Tímto spojením se vydáváte na dosud neprobádané území. Jakou zkušenost si z toho prozatím odnášíte? Musím říct, že zkušenost je něco, co získávám kontinuálně, každý den, celý svůj život. A toto je skutečně úplný začátek nového projektu, takže je těžké v tuto chvíli cokoli hodnotit. V každém případě je to pro mě jedinečná možnost posunout se někam dál. Realizovat hlubokou touhu po tom dělat hudbu v nových spojeních a neustále se zlepšovat.

Na projektu „Večer s Avishaiem Cohenem“ se podílel newyorský aranžér a dirigent Robert Sadin, který spolupracoval například s Herbie Hancockem nebo Plácidem Domingem. Nechal jste ho zaranžovat vlastní skladby, které jsou pestrou směsicí různých žánrů a vlivů, i slavné americké standardy. Jak k této misi Robert Sadin přistoupil a jak jste s výsledkem spokojen? Faktem je, že řada aranží pochází z mé vlastní dílny, ode mě. Robert ale hodně pomáhal s orchestrací, rozhodně má v tomto ohledu mnohem víc zkušeností než já. Co se týče výsledku – myslím, že něco se mu velmi povedlo a něco zase ne. Aranže některých skladeb proto ještě drobně měním a dotahuji.

03521691.jpeg

Co všechno ze svého širokého repertoáru jste pro tento projekt vybral? Hlavně hudbu, kterou jsem sám napsal, ale zařadil jsem také tradiční židovské a sefardské písně a latino. Co se standardů týče – nakonec zazní jen jeden s názvem The Child Is Born Fata Jonese. Bude to tedy velice pestrá směs různorodých hudebních názorů, vlivů a žánrů. Právě to mám rád a moc se na to těším.

Před patnácti lety jste při hraní začal používat i svůj hlas. Tehdy jste o zpěvu mluvil jako o něčem velice zvláštním a v jistém smyslu děsivém. Cítíte to pořád stejně? A uslyšíme vás v Brně zpívat?Ano, samozřejmě. Zpívat budu určitě, a to přinejmenším ve třech nebo čtyřech písních. A to i přes to, že zpěv je pro mě pořád hodně zvláštní a do jisté míry exponovaná záležitost. Zvlášť po ránu (smích)… ne vážně… Je to tak, ale na druhou stranu musím říct, že jsem si na svůj hlas zvykl a naučil jsem se s ním lépe pracovat. Stále víc ho vnímám jako jedinečný prostředek k vyjádření emocí, ke sblížení s druhými, k nalézání a lepšímu pochopení sama sebe.

03521690.jpeg

Kritikové i laici o vás často mluví jako o prorokovi a jazzovém vizionáři. Do jaké míry se s touto rolí identifikujete? Je velmi těžké identifikovat se s něčím tak velkým. Je to ale především o vnímání druhých lidí, a ne o mě samém. Lhal bych, kdybych tvrdil, že mi to není příjemné. Na druhou stranu jsem se ale o tyhle věci nikdy příliš nestaral, ať už přicházely odkudkoli. Pro mě vždy byla a stále je nejdůležitější hudba. Mým hlavním cílem je, abych jejím prostřednictvím mohl s lidmi komunikovat, abych s nimi mohl sdílet. Nejšťastnější jsem, když se lidem líbí to, co dělám, když chodí na koncerty. Takže jakkoli mě lidé nazývají, tohle je má hlavní priorita.

Čtěte také: Záznam koncertu Avishaie Cohena s Filharmonií Brno!

Jako prorok a vizionář pravděpodobně víte nebo tušíte, jak bude jazzová hudba vypadat v příštích dekádách. Jak podle vás bude znít jazz za padesát, sto let? Nemám nejmenší tušení. Nikdo z nás neví, co bude za pět let. Myslím si, že v jistém smyslu ale bude hudba stejná. Stejně jako dnes bude buď dobrá, nebo špatná. To jsou podle mě jediné dvě kategorie, do kterých lze hudbu dělit. Já sám jsem přesvědčen, že hudba musí být upřímná, musí vycházet z určitého přesvědčení, z lidské ryzosti. Jedině tak může vznikat hudba, která nese významy, něco sděluje. Takže pokud budou v budoucnosti lidé opravdoví a udrží si smysl pro upřímnost, bude dál vznikat dobrá hudba.

Která místa na mapě jazzové hudby byste ještě rád prozkoumal a kam byste rád rozšířil své vlastní hranice? Chtěl bych se dál věnovat tomu, co dělám teď. Psát hudbu, setkávat se a hrát s dobrými muzikanty. Jako člověk i jako hudebník mám rád výzvy. Takže i v budoucnu je určitě budu hledat.

Čtěte také: Záznam koncertu Avishaie Cohena s Filharmonií Brno!

Spustit audio